„Kompozičně, koncepčně a instrumentálně se Travis Reuter s touto pozoruhodnou nahrávkou pouští na jakési neprobádané území. Ze všech mnoha studentů, které jsem za ta léta měl, dotáhl Travis svou nekompromisností osobní uměleckou vizi nejdál.“
To jsou slova Bena Mondera na adresu nového, v pořadí druhého autorského alba kytaristy a skladatele TRAVISE REUTERA „Quintet Music“. To vyšlo 19. dubna ve vlastní režii protagonisty.
Travis Reuter se sice narodil v roce 1986 v texaském Stephenville a strávil mnoho plodných let jako leader a sideman na newyorské jazzové scéně, momentálně ale žije ve švýcarském Curychu. V jeho porrtoliu figurují např. Adam O´Farrill, Peter Evans, Sam Harris, Arturo O´Farrill, Ari Hoenig, Rudy Royston, Ben van Gelder, JD Allen či Linda Oh. Již jeho debut „Rotational Templates“ (New Focus Recordings, 2012) odhalil neúnavně hledající, nekompromisně vyspělou hudební mysl a dechberoucí kytarovou techniku a hudební představivost tohoto tvůrce. Na debut pak po dlouhých 12 letech, kdy horečnatě koncertoval a hostoval na nahrávkách jiných, navázal novinkou coby lídr vlastního kvinteta. A vpravdě pozoruhodného. S Reuterem tu hrají tenorsaxofonista Mark Shim (Greg Osby, Mingus Big Band, Vijay Iyer, Steve Lehman), vibrafonista Peter Schlamb (Aaron Parks, Mike Moreno, Logan Richardson), kontrabasista Harish Raghavan (Logan Richardson, Vijay Iyer, Gerald Clayton, Walter Smith III.) a bubeník Tyshawn Sorey (Wadada Leo Smith, Steve Coleman, Anthony Braxton, John Zorn, Muhal Richard Abrams, Dave Douglas).
Hudba se tu oprošťuje od konvenčních forem a profláknutých gest; Reuterovo kvinteto se nebojácně vydává na dobrodružnou cestu nejhustšími a nejpodivnějšími metrickými a harmonickými sekvencemi. Navzdory této složitosti je přítomna přirozená, nijak uměle nepřikrášlená atmosféra živé souhry; ačkoli se kvinteto vzdaluje obvyklému modernímu jazzu, jeho krev tu stále živě pulsuje. Každý nástroj má v programu svoji vlastní mezihru; Reuter je fascinován myšlenkou komplikovaného souběhu komponovaného materiálu se sólovými party, takže kompozice a improvizace probíhají současně.
Reuter se před časem podílel na americké premiéře opery soudobého skladatele Louise Andriessena „Meisterwerk De Materie“, a to za přímé účasti autora. Skladba „Fast Louis“ z ní přímo čerpá. Chrlený proud protkaný kytarovým běsněním a erupcemi sól saxu, vibrafonu a bicích. Ostatně všech deset tracků pětačtyřicetiminutového alba je strhujících, nervních, překotných, až zdánlivě neuspořádaných, a zároveň energeticky výživných ve stylu power-jazzu („Same Song“, „#13 F34“, „Carrico Real“). Aktéři doslova tkají improvizační tapisérii, často skrze proměnlivě opakovaná ostináta (vibrafon a sax v „#8 D@z“, sax a kytara v „#15“). Improvizátoři jsou postaveni proti sobě, zatímco zbylí spoluhráči slouží jako podpora; ovšem nic přímočarého, jednoduchého, tempo je rozlámané rytmickými a polyrytmickými změnami. Melodická témata jsou udržována skrze tonální struktury a komplikovaný kontrapunkt. Přítomny jsou také prostorové a časové anomálie, takže posluchač má dojem prerušovaného tempa, zastavování a spouštění času, byť čas samozřejmě plyne nepřetržitě. Reuter tak dosahuje časového klamu; nejmarkantnější je to v bezmála osmiminutové skladbě „#9 Low/High 1“. A pak je tu trojice Interludií, v nichž se postupně vystřídají coby stěžejní sólisté kytarista, saxofonista a vibrafonista.
„Quintet Music“ Travise Reutera patří k tomu nejpozoruhodněji netuctovému, co v současném jazzu poslední dobou vzniklo!
