Kanadská zpěvačka a skladatelka SARAH JERROM vydala v dubnu nové, hodně ambiciózní album s titulem „Magpie“. Jde o sedmaosmdesátiminutovou suitu pro rozšířený jazzový orchestr a čtyři hlasy, která v podobě 2CD vyšla na značce TPR Records. A za mořem je to vpravdě událost!
Sarah Jerrom jistě netřeba představovat, recenzoval jsem tu její předchozí počin „Dream Logic“. Její suita „Magpie“ se zrodila v lednu 2018, kdy během rezidence v Banff Center for the Arts v Albertě pozorovala s úžasem straku předvádějící uprostřed zimní bouře jakýsi tanec, evokující pohřební rituál. (Mimochodem straka ve středověkém umění často symbolizovala zlo, pronásledování či brzkou smrt.) V té době Jerrom pracovala na hluboce osobní skladbě, pomocí níž se vyrovnávala s těhotenskou ztrátou. Straka se tak stala metaforou vetkanou do hudebního vyprávění. To se zaobírá nejen smutkem, ale také nadějí a láskou, stranou nezůstává ani feminismus a role ženy v dnešním světě. Jde o notně emocionální odyseu, strhující a kouzelné vyprávění o transformaci a odolnosti ženy. Suita měla premiéru 6. dubna 2023 v Torontu.
Dvojalbum nabízí vskutku hudební zážitek, jakých se nerodí zase až tak často. Jerrom ve své osmivěté suitě propojila naprosto přirozeně prvky klasické a jazzové hudby prostřednictvím 17členného tělesa (pod taktovkou Christiana Overtona) a smíšeného vokálního kvarteta vedeného autorkou. Nechybí samozřejmě ani výtečné sólové chorusy; v nich excelují tenorsaxofonisté Kirk MacDonald a Mike Murley, pianistka Nancy Walker, bubeník Ernesto Cervini, trumpetisté Kevin Turcotte, Brian O´Kane a James Rhodes, alt a sopránsaxofonistka Tara Davidson, hobojistka Chieh-Ying Lu, flétnistka Laura Chambers, trombonista William Carn, barytonsaxofonista Shirantha Beddage a kontrabasista Rob McBride.
Jak už bylo výše uvedeno, suita „Magpie“ se skládá z osmi částí. Všechny zkomponovala Sarah Jerrom. Ty dopodrobna popsala ve výpravném 24stránkovém bookletu a také ve studijních poznámkách (study scores), jež lze stáhnout v souboru PDF. První čtyři party obsahuje disk č.1 se stopáží 34:30, druhá část zaplňuje 52:25 druhého CD.
Leckdy to zní až pohádkově, křehce, hladivě, ale i dramaticky („Part I: The Road“, „Part IV: The White Elk“). Ve druhé části („For Joy“) vzdávají aktéři poctu Kennymu Wheelerovi, kanadské jazzové legendě (1930-2014). „Part III: Circling Feathers“ je silně prosycena klasickou hudbou (prosvítají tu flétna a hoboj) a posléze posmutnělými jazzovými témbry a emocemi, prostoupenými vokály i zpěvem textu, na němž s autorkou spolupracovala Rebecca Hennessy (jinak výtečná jazzová trumpetistka a zpěvačka). Bohatá orchestrální i vokální paleta proudí umocněna eruptivními bicími pátou částí nazvanou „Nest Predator“, v následující větě „Carrion“ zuří vypjatá vokální polyfonie plus bicí, poté klavír s bicími, a až poté vyhřezne hutný orchestrální zvuk ochucený neoklasicismem a protkaný parádními sóly. Kontrabasové antré spouští „Part VII: The Mountain Cries“, kde se vzletnost mísí s dravým tepem a tragikou. Suita vpravdě vrcholí ve finálové, osmé části „Crystalization“, v níž vykrystalizuje náruživý, bujný Třetí proud, který v závěru zní patřičně hymnicky.
Bravo!
