Americký saxofonista a skladatel REMY LE BOEUF, nominovaný dosud na čtyři ceny Grammy, se svým jazzovým orchestrem ASSEMBLY OF SHADOWS vydal v polovině března nové autorské album „Heartland Radio“. A to ve vlastní režii pod hlavičkou svého vydavatelství SoundSpore Records…
Remy Le Boeuf je ve svojí tvorbě rozkročen mezi jazzovou tradicí, současnou klasickou hudbou a indie-rockem. Spolupracoval kupříkladu s Wyntonem Marsalisem a jeho Jazz at Lincoln Center Orchestra či Symphonic Jazz Orchestra, Lindou May Han Oh, JACK Quartetem či Prefuse 73, se svým identickým dvojčetem Pascalem vede experimentální jazzový kvintet Le Boeuf Brothers.
V roce 2019 vyšel eponymní debut jeho orchestru Assembly of Shadows, druhé album „Architecture of Storms“ (2021) pak posbíralo řadu ocenění a nominací. CD a LP „Heartland Radio“ je tedy třetím albovým počinem tohoto jazzového tělesa. V 17členné sestavě pod taktovkou Gregoryho Robbinse a s hostujícím Pascalem Le Boeufem za klávesovými nástroji excelují vedle autora většiny skladeb, altsaxofonisty a flétnisty Remyho Le Boeufa, např. trumpetista Philip Dizack, křídlovkář Mike Rodriguez, tenorsaxofonista Lucas Pino a pianistka Martha Kato; flexibilní rytmiku tvoří kytarista Alex Goodman, bubeník Peter Kronreif a kontrabasista i baskytarista Dan Montgomery.
Prostřednictvím sedmi skladeb ožívá zvuková scéna velkého amerického road tripu. Moderní jazzový jazyk se tu prolíná s nápady a emocemi posbíranými z poslechu populárních rozhlasových stanic při cestě napříč Spojenými státy. Orchestrální harmonie jsou tak syceny ozvěnami indie a alternativního rocku, R&B či tanečního popu.
Album otevírá titulní track „Heartland Radio“, v němž lze zachytit dokonce letmý odkaz na Justina Biebera. Jinak hlavní inspirací je cosi jako elektropop; melodičnost a lahodná harmonie houstnou, v sólech se vyznamenají trumpetista a s altkou lídr, sazby sekcí jsou šťavnaté, šlape to, závěr je ve znamení lyriky. Skladba „Stop & Go“ evokuje pop osmdesátých let, ovšem basová kytara tu doslova vře a kytarové sólo hostujícího Maxe Lighta dodává rockový drajv. Následující „New Beginnings“ dýchá neo-soulem a je poctou Royi Hargroveovi a jeho projektu RH Factor; Remy Le Boeuf považoval tohoto předčasně zesnulého trumpetistu za svého mentora. Part Mika Rodrigueze na křídlovku je skvostný, vyvěrající opravdu z duše. Křehká, melodická a dojemná „Barbara“ je zpívána; hostující Julia Easterlin se snaží, ale jazzového feelingu je tam pomálu. Osciluje to mezi pop-folkem raných sedmdesátých let a jazzově zabarveném písničkářství, které je v současnosti v módě (a není to myšleno úplně pejorativně). Ovšem klavírní sólo je skvostné. Poté vytryskne bezmála osmiminutový vrchol alba „Golden Handcuffs“ plný barev a výrazné rytmičnosti, včetně ostinata; kus evokuje Gila Evanse. Sólový chorus trubky je jímavý, naopak altka vybuchuje emocemi. „Little Song“ (autorský vklad australské trumpetistky Nadje Noordhuis) je prosycen zpěvností a krystalickou lyrikou, umocněnou zpěvem hostující Danielle Wertz, v kontrastu s proměnlivou dynamikou a orchestrální plnokrevností, korunovanou dravým altsaxofonovým sólem Le Boeufa. Album uzavírá expresivní balada „Walking on Water“, inspirovaná procházkou po zamrzlém jezeře v Brooklynu, působící až hymnicky; dominuje jí opět sólo altsaxofonu.
A já znovu zvolávám: Díky za každý vydařený velkokapelový počin!
