26. Bielska Zadymka Jazzowa, Schronisko na Szyndzielni, Bielsko-Biaɫa, pátek 15. 3. 2024
Po čtvrtečním představení Marcuse Stricklanda a Antonia Sáncheze v Cavatina Hall naplánovali organizátoři neobvyklé místo pro páteční festivalový koncert, horskou chatu těsně pod beskydským kopcem Szyndzielnia 1028 m. Akce začínala hudebním přivítáním na dolní stanici lanovky, která návštěvníky za tmy vynesla na předvrchol ve výšce 950 m. U východu z horní stanice jsme dostali planoucí pochodně na romantický výstup posledních padesáti výškových metrů do velké kamenné chaty Schronisko na Szyndzielni.
Ve dvou patrech přeplněné chaty se tísnilo odhadem snad 300 diváků zvědavých na nejnovější projekt polského saxofonisty a producenta, držitele mnoha hudebních ocenění Kuby Więceka. Projekt se jmenuje hoshii (což v japonštině znamená toužit). Dalšími členy kvarteta byli pianista Grzegorz Tarwid, baskytarista Max Mucha a bubeník Miłosz Berdzik, které na útulném pódiu uvedli tak jako každý festivalový večer umělecký ředitel festivalu Jerzy Batycki a také elegantní Marta Kula, moderátorka Radia 357.
Hudba, kterou kapela spustila, jsou Kubou vytvořené beaty, následně zaranžované pro jazzový kvartet s cílem nově definovat zvuk současného jazzu. Kontextem hudby je příběh bytosti (jmenuje se hoshii) z planety zvané versus, vzdálené od Země několik galaxií. Hoshii, znuděná svým dokonalým a předvídatelným životem, se vydá na cestu, aby zažila něco nového, a tak se objeví na Zemi. Mezi lidmi se zpočátku setkává s odmítnutím, ale postupem času se situace mění.
Energie předávaná kvartetem, především díky vskutku virtuózním improvizacím saxofonisty byla obdivuhodná. Trochu škoda, že některé skladby byly příliš dlouhé, se zbytečně mnohokrát opakovanými hudebními tématy. Celkově to byl ovšem nezapomenutelný koncert výborného mladého jazzového kvarteta, které má hodně před sebou.
Michal Kratochvíl:
Výlet lanovkou na horu a poté putování s pochodněmi k horské chatě nad Bílskem-Bělou se ukázal být jako příjemné zpestření festivalu. Více než hodinka čekání na přecpané vydýchané chatě však zas tak příjemnou nebyla, pokud člověk zrovna neholdoval klobásám a pivnímu moku. Naštěstí se dalo uniknout ven a kochat se výhledem do údolí plného světýlek. Koncert začal v podstatě na čas a otevřená okna zajistila ve vydýchaném druhém patře alespoň nějaký přísun kyslíku, abychom mohli koncert Kuby Więceka a jeho projektu hoshii bez úhony absolvovat. Jak je dnes moderní, bralo se z mnoha žánrů, nejvíce snad z hip-hopu. Některé předehry ke skladbám byly zbytečně dlouhé a lépe by vyzněly v klubu při soustředěném publiku. Na narvané chatě se bohužel klid v zadní části koncertního prostoru nedařilo udržet a někteří návštěvníci si stále pletli koncert s debatním kroužkem. Zpět ale k hudbě, která mě vlastně dost bavila, byť mnohé pasáže byly oproti albu zbytečně natahované a tím pádem pak již trochu monotónní. Po nich se naštěstí vždy vytasili s dostatečně zajímavým novým groovem, aby si udrželi naši pozornost, tedy alespoň té části publika, která přišla za hudbou, ne za hlasitou konverzací. Vydařené ozvláštnění festivalu!
Temný sestup z chaty k lanovce nám svědomitě zabezpečovala místní záchranná služba. Místo obvyklého jam sessionu však pokračovala v chatě zábava na „lidovú notečku“.
