Allan Harris (USA) – 21. 4., Jazz Dock, 21:00
Allan Harris – nejoblíbenější zpěvák Tonyho Bennetta
Allan Harris, mistr smooth jazzu, rock-and-roll jazzu a bluesy jazzu, je brooklynský zpěvák, kytarista a skladatel, který kraluje od 2. poloviny 20. století jazzové scéně jako nejúspěšnější a nejvýjimečnější zpěvák své generace. Jeho hlas je obdařen vřelostí Tonyho Bennetta, kousavostí a rytmickým smyslem Sinatry a lstivou elegancí Nata ‚Kinga‘ Colea.
Vyrůstal v Brooklynu, jeho matka byla klasická pianistka a teta zpěvačka. Když z opery přešla k blues, domácností ožila novými přáteli. Malého Allana jednou hlídal samotný Louis Armstrong a vyděsil ho svým chraplákem. Harris jako zpěvák propojuje dva hudební světy: zatímco jeho impozantní baryton konkuruje velikánům swingové éry, drsné hrany i tah v hloubkách nesou syrovou pečeť blues. Harris je zároveň skvělým kytaristou i originálním autorem. Vedle toho nabízí rafinovaně vybrané coververze, od autorů jako Jimi Hendrix, Chick Corea, Miles Davis či Steely Dan. Tony Bennett označil Allana za svého oblíbeného zpěváka, a když ho slyšíme naživo, můžeme dodat: „Takhle by zpíval Frank Sinatra, kdyby se narodil jako černoch.“
Aquaserge (Francie) – 23. 4., Palác Akropolis, 19:30
Experimental rock / avant-pop / psychedelic
Aquaserge je experimentální kapela pohybující se mezi experimentálním rockem, avant-popem a psychedelickým rockem. Jejich skladby čerpají z žánrů jako noise, pop, francouzská filmová hudba, kraut, free jazz, ale i z tvorby kultovních galských kapel. Do Prahy přijíždí s novým projektem La fin de l’économie.
Aquaserge vznikli v roce 2005 v jihofrancouzském Toulouse a sami sebe definují především jako kolektiv, který se v průběhu času stále obnovuje a proměňuje – v minulosti hráli v nejrůznějších formacích jako septet, oktet, kvintet, kvartet i trio. V kapele se během její historie vystřídalo několik zajímavých hudebníků, kteří formovali její hudební směřování a zároveň působili v kapelách jako Tame Impala nebo Stereolab a Melody’s Echo Chamber a skupina jako celek měla blízký kontakt s japonskými Acid Mothers Temple.Síla kapely spočívá především v živých vystoupeních, což dokazuje i živé album Déjà vous? z roku 2018. The Wire o skupině píše: „Jejich styl je globální, hustě nabitý nápady, matematicky přesný, odvážně anarchistický, ignoruje hranice všeho druhu a jiskří zálibou v podivnostech.“ Do Prahy přijíždějí s novým, v pořadí jedenáctým albem La fin de l’économie.
Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z – 29. 4., Jazz Dock, 21:00
Superskupina mezinárodních individualistů
Jazzmani z Balkánu hrají jinak. Hudbu oživují lichými rytmy i východními mikrointervaly. Bubeník Dejan Terzić je původem z Bosny, Bojan Zulfikarpašić ze Srbska. Terzić vyrůstal v Německu, hrál s osobnostmi jako Joe Lovano, Roy Hargrove, Avishai Cohen a získal profesuru na umělecké akademii v Bernu. Zulfikarpašić žije ve Francii a je jedním z mála pianistů, kteří pomocí disonantních klastrů (souzvuků blízko položených kláves) dodali klavíru nové barvy a sblížili nástroj s orientálním feelingem.
Dokladem jsou jeho bosenské balady sevdalinka se zpěvačkou Amirou Medunjanin, či spolupráce s alžírským bubeníkem Karimem Ziadem a tureckým flétnistou Kudsi Ergunerem. Sestavu dotváří novozélandský basista Matt Penman a americký saxofonista Chris Speed. Čtveřice je vzácnou kombinací vyhraněných individualit, z nichž každý je zároveň skvělým teamovým hráčem.
ZEA & Xavier Charles (NL, France) – 30. 4., Punctum – Krásova, 20:00
Od noisu přes elektroakustiku až po zvukovou poezii
ZEA, sólový projekt Arnolda de Boera, zpěváka holandské kapely The Ex, se vrací do Prahy s novým albem It’s quiet. Album vzniklo ve spolupráci s vynikajícím klarinetistou Xavierem Charlesem a bylo nahráno na jeden pokus v jeden den během jejich turné po jižní Francii.
Na rozdíl od The Ex s převážně anglickými texty zde de Boer zpívá i jazykem rodného dialektu z Fríských ostrovů. Hraje na akustickou i elektrickou kytaru, které přivádí na hranici možností, výsledek míří více na mozek nežli úderné rytmy The Ex, orientované na tělo. Vytváří dramatické příběhy vystavěné na kontrastu tichých pasáží a zvukových explozí, překračuje hranice digitálního věku a vrací se k analogovým ideálům minulých dekád. De Boera doplňuje klarinet Xaviera Charlese, jehož způsob improvizace je extrémně dynamický – často používá dlouhé multifonické plochy, po nichž následují vzletné výkřiky a téměř tiché zenové textury. Jeho hra výrazně doplňuje minimalistické a střízlivé písňové struktury de Boera. Společně vytvářejí svět plný kouzel, prostoru, zvuku, písní a ticha.
Vstupenky a více informací o koncertech naleznete na Rachot.cz.