Kanadské sexteto ERNESTO CERVINI´s TURBOPROP vydalo 8. března na značce TPR Records nové album (na CD i LP). Zove se „A Canadian Songbook“ a obsahuje sedm skladeb, mezi nimiž najdeme autorské počiny nejen z pera lídra či jeho současníků a přátel (Allison Au, James Hill), ale též jazzové aranže pop/rockových kusů. Stačilo tedy s výraznými melodickými tématy naložit nápaditě, neotřele. A to se aktérům povedlo vrchovatě!
Ernesto Cervini je považován za jednoho z předních kanadských bubeníků, skladatelů a kapelníků. Studoval i v New Yorku (získal magisterský titul na Manhattan School of Music), kde nějaký čas i působil jako vyhledávaný sideman. V roce 2007 se vrátil domů, do Toronta. Zde se stal lídrem hned několika kapel. My jsme tu psali o výtečném triu TuneTown . Se sextetem Turboprop svojí novinkou navázal na předchozí trojici alb „Turboprop“ (2015), Rev (2017) a „Abundance“ (2019), jež dokonce získalo cenu Juno za jazzové album roku. Během těch let vycizeloval eklektický styl a´la Jazz Messengers jeho vzoru Arta Blakeyho, přičemž neváhal přimíchávat tu Charlieho Parkera, onde Clauda Debussyho či Radiohead. Turboprop kromě Cerviniho tvoří další výteční instrumentalisté: altsaxofonistka Tara Davidson, trombonista William Carn, pianista Adrean Farrugia, kontrabasista Dan Loomis a hvězdný americký tenorsaxofonista Joel Frahm; jeho členství není žádným překvapením, neboť Cervini a Loomis tvoří rytmickou sekci jeho tria a figurují i na výborném albu „The Bright Side“ (Anzic Records, 2021).
Album začíná pěkně zostra. Bezmála sedmiminutová svižnůstka „Skeletons“ z pera Jamese Hilla, jinak virtuózního hráče na ukulele, představuje hutný hard bop s témbrovým melodičtěním, řetězem znamenitých sól, přičemž dechové nástroje se posléze proplétají. Následující skladba „When I Fall“ rockové party The Barenaked Ladies získala díky skvělému trombónu bluesové emoce; vyznamenají se tu také melodický kontrabas a gradující saxofony. Pak je tu dvojice až bigbandově hutných skladeb. „If, Then“ je korunována unisono říznými sazbami a sóly včetně erupce bicích, „Stuck Inside“ sytí lahodné cooljazzové témbry a posléze sólové chorusy trombónu, altky a kontrabasu, jež padesátkový sound ochucují třeba takovým Oliverem Nelsonem. A je tu další lahůdka, předělávka hitu kanadského post-grunge fenoménu Our Lady Peace „Clumsy“ z roku 1997. Zprvu témbrově zádumčivá, posléze nabývající intenzity, s výrazným, až hymnickým motivem, se šťavnatými saxofonovými sóly, ani náhodou nemotornými. Swing, hard bop, Charlie Parker a raný John Coltrane v saxofonových sólech, to vše se slévá do jízdy „Aureole“ z pera jazzové saxofonistky Allison Au. Album vrcholí až orchestrálně sytou skladbou „The Inertia of Complacency“ (výmluvný titul: Setrvačnost spokojenosti); zde se střídají témbry a melodie lyrického ponoru s erupcemi bicích a vznícením dechů. Pestré vrstvy jsou protkány sóly piana, trombónu (ostatně William Carn je autorem) a altsaxofonu. Moje spokojenost coby posluchače i recenzenta tak setrvala až do konce…
