Na slovenské značce Bebe Rebe vyšlo před několika měsíci pozoruhodné album pod názvem „Transylvanian Dances“. Kvarteto hudebníků ze Slovenska, Maďarska a Bulharska ALMA PANNONIA namíchalo v karpatském a balkánském kotli výživnou hudební krmi ze židovských, maďarských a moldavských ingrediencí…
Maďarští muzikanti Balász Dongó Szokolay (transylvánské píšťaly) a Géza Fábri (zpěv, koboz), bulharský perkusionista Kiril Stoyanov (t´pan, darbuka) a slovenský jazzman Erik Rothenstein (barytonsaxofon, klarinet a basklarinet) uchopili maďarské, židovské a moldavské lidové písně a s hlubokou znalostí folklóru z oblasti Karpatské kotliny a schopností improvizace jim vdechli nový život a vtiskli nevšednost.
Géza Fábri kromě toho, že je zpěvákem, a navýsost autentickým, také sbírá a oživuje kobozovou hudbu. Koboz je tradiční strunný nástroj, předek všech typů louten a kytar. Balász Szokolay je hluboko ponořený do transylvánské flétnové hry a stylové improvizace pramenící z lidových témat. Kiril Stoyanov je mistrem balkánských rytmů a jedinečného bulharského perkusivního nástroje t´pan. Erik Rothenstein se kromě jazzu věnuje klezmerovému klarinetu, což se dá vhodně uplatnit (a logicky) i v hudbě jiných národů. Aktéři se snažili zachovat autenticitu; jejich koncertování a posléze nahrávání mělo intuitivní, hravý a folklórně zemitý charakter bez zbytečných příkras, líbivosti, prostě balastu. Nahrávka obsahuje i skladbu z Rumunských tanců Bély Bartóka – „Tanec z Butschumu“ jako poklona maďarskému skladateli za jeho úsilí při sbírání lidových písní a nápěvů uherských národů, jež pak geniálním způsobem uplatnil ve svých kompozicích. Také se tu nachází i známá židovská píseň „Kohout zakokrhal“ legendárního rabína Yitzchaka Isaaca Tauba. „Po celém Sedmihradsku hráli muzikanti pro Maďary, Rumuny, Romy a Židy bez ohledu na jejich národnost. Maďarské a židovské lidové písně, romské ornamentální motivy zkrášlené transylvánskými flétnami, se dobře prolínají s klezmerovým klarinetem, bulharským bubnem t´pan a kobozem,“ vysvětluje Balász Szokolay.
Debutové album kvarteta Alma Pannonia obsahuje devět tracků. Tři z nich jsou zpívané. A pro mne osobně skýtají největší potěšení. Géza Fábri zpívá neuhlazeně, přirozeně syrově a jeho nepřikrášlená, zemitá maďarština je prosycena chlapskými city, slzami i žhnoucím potem. Úvodní „On My Way Home / Mikor megyek hazafelé“ dokonce evokuje legendu maďarského folku, skupinu Kaláka; tu jsem hojně poslouchal v osmdesátých letech minulého století. V „On my way home even the wood is crying / Hol én elé menek, még a fán es sirnak“ (7:39), jež dle mého názoru představuje vrchol alba, skutečně pláče i dřevo; melancholie se tu mísí s osmanskou vášní a s hutným barytonsaxofonovým sólem. Třetí zpívanou parádou je závěrečný track „When I wake up / Én felkelék“ s výrazně naléhavým melodickým tématem, strunnou hustotou a ansámblovou gradací.
Přes deset minut tu pak bují „Transylvanian jewish dance / Erdélyi zsidó táncok 1 & 2“, v nichž se pojí úžasným způsobem tklivost (flétna, basklarinet) s taneční energií, jež vše projasní, rytmické nepravidelnosti pak s rozverností a veselím dechových nástrojů. Doplňují je ještě další židovská témata – v „Moldavian jewish dance / Moldovai zsidó tánc“ kraluje živočišná radost, v „Pesach“ lidská melancholie a emoce.
Skvostné crossoverové album!
