Nelze učinit návrat k úsvitu tohoto vydavatelství bez baskytaristy a skladatele PAVLA JAKUBA RYBY z Kutné Hory. Než v roce 1992 český Jaco vydal albový debut „Mind the Step“ (Bonton Music), prošel důkladnou muzikantskou školou. V osmdesátých letech hrál u Jany Koubkové, v Jazz Q Martina Kratochvíla, Combo FH Dana Fikejze i s folkrockovou legendou Marsyas.
V roce 2018 vstoupila jeho hudba dokonce na akademickou půdu! Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, Bc. Tereza Macková, napsala diplomovou práci na téma „Pavel Jakub Ryba a The Fish Men v proměnách jazzrocku“, a to v rámci studijního programu Učitelství pro střední školy. Můžete se do ní začíst zde.
Když jsem se začal věnovat jako recenzent albům Hevhetie a žasnul čím dál více, tento hudebník bohužel již nic nevydával. Ovšem to se změní letos. V létě bude představeno na posledním Jazzbusu nové album. Takže s Pavlem Jakubem Rybou Hevhetia začala a také (prozatím?) skončí…
Ryba avizuje:
„Pro mne je toto CD výběrem toho nejlepšího, co jsem kdy udělal. Je na něm šest nových, dosud nevydaných skladeb. Plus starší kusy, které konečně znějí tak, jak by měly. Jako bonus jsem ještě přidal dvě skladby, které mne provázejí celou mou hudební kariérou. Je to Valáškova Ještě jsem to nedostala a moje Co pyje ta pani. Základ alba byl natočen už 12. prosince 2019 a další čtyři roky trvala finalizace. Teprve tady jsem si s tím mohl pohrát, aby ta hudba zněla tak, jak to cítím a myslím.“
Prozradím již line-up:
Pavel J. Ryba – baskytary, scat, hlas, klávesy; Petr Valášek – saxofon, syntezátorový saxofon; Fredy Bittner – kytary, syntezátorová kytara; Hynek Obst – klávesy; Josef Cigánek – bicí
a hosté: Bryan Corbett – trubka; Erik Truffaz – trubka; Dean Brown – kytara
„Ještě bych dodal, že host Dean Brown nahrál svou kytaru na mé CD těsně před tím, než onemocněl,“ řekl Pavel J. Ryba. „Šlo to pak strašně rychle, odešel za chvilku. V podstatě je to jeho jedna z úplně posledních nahrávek vůbec. A o to víc si toho vážím. Měli jsme dohodnuté další nahrávání a společné turné, ale rakovina to náhle usekla.“
Smaller Wounds (2001)
Prvním albem vydaným Hevhetií bylo „Smaller Wounds“. A již na něm se objevila výrazná hudební osobnost ze zahraničí – Jozef Skrzek, někdejší člen legendárních jazzrockových uskupení Niemen a S.B.B., vokalista a především klávesový virtuóz (zde piano, moog). Přispěl i autorsky; album uzavírá „Szestliwi z miesta N“, jež S.B.B. místy evokuje. Ovšem stěžejní je čtveřice Rybových kompozic, z nichž se „Smaller Wounds“, „Tomorow Will Be Better“ a „Together“ stanou základními kameny Rybova repertoáru. Album otevírá „Skočná“, šťavnatá svižnůstka s výrazným motivem, který vybízí k sólům. Rybova basovka je tu až lidsky narativní! Titulní „Smaller Wounds“ napsal Ryba po smrti své matky a je v ní tolik smutku, tklivosti, jímavosti, dokonce i nářku! Kapela si tady dala opravdu načas, na ploše čtrnácti minut dokázala vše probarvit, emocionálně prokrvit. Následuje „Tomorrow Will Be Better“ s antré zpívající baskytary a posléze s výbuchem hispánské vášně v motivu evokujícím španělské srdce Chicka Corey. V „Together“, načichlé psychedelií, excelují elektrické housle. Není v našich luzích a hájích příliš jazzových houslí!
Pavel Jakub Ryba – baskytary, Jozef Skrzek – piano, moog, hlas, Petr Valášek – basklarinet, tenorsaxofon, hlas, Zdeněk Sarka Dvořák – el. housle, Jiří Kollman – perkuse.
To Be Alive (2002)
Druhé Rybovo album na Hevhetii bylo nahráno živě v triu se Zdeňkem Sarkou Dvořákem a Jiřím Kollmanem. Zaznamenává to nejlepší z koncertního tour 2001 (Česko, Slovensko, Maďarsko, New York). Kromě osvědčených kusů „Tomorrow Will Be Better“ a „Together“ tu kypí skvělým způsobem Davisovo „All Blues“ se skvostnými sóly houslí a baskytary. Zazní tu také karibsky roztančená Rollinsova pecka „St. Thomas“ s řetězem svižných sól všech tří aktérů, album uzavírá šťavnatá bebopovka, Monkova „Straight No Chaser“. Vrcholem je pro mne bezmála desetiminutová autorská perla Petra Valáška „Ještě jsem to nedostala“, v níž se zádumčivá, až teskná melodie, umocněná sóly, střídá s nervností a skotačivostí.
Yes, yes, No, no (2003)
Jde o reedici CD z roku 2000, jež renomovaný časopis American Jazziz Magazine ohodnotil pěti hvězdičkami! Superlativy recenzenta bych shrnul takto: Pavel Jakub Ryba by potřeboval na ty svoje baskytary zbrojní pas… Spolu s ním tu válí Petr Valášek s tenorsaxem a basklarinetem, David Krupa, pianista a klávesák, a Ph. Jiří Kollman s perkusemi. Album otevírá perlivá scižnůstka „St. Thomas“, oproti předchozí nahrávce se zkrácenou stopáží téměř na polovinu. Následuje melodická, pohodová, projasněná, špetkou latiny ochucená „Co pyje tá paní“. Více než jedenáctiminutová „Variace II. – My One and Only Love“ v sobě skrývá největší hit autorské dvojice Guy Wood a Robert Mellin, který Ryba neobyčejně nápaditě variuje; je lyricky zpěvný i flamencově vášnivý, závěr je skotačivý s basklarinetovým sólem. Autorem „After Lunch-Meat“ je Krupa, takže není divu, že zde bují jeho syntezátor. Lyrickým skvostem je jímavá „JE-BAL“, naopak „Sugar“ Stanleye Turrentina je stmelena groovy a ozdobena varhanním zvukem. Verze hitu „Ještě som to nedostala“ je prodchnuta barokním odérem, včetně varhan evokujících ty kostelní a v závěru odkazujících na minimalismus Glasse. I v následujím tracku „Together“ vzkvétají varhany; nejdříve v bopovém duchu, posléze dodávající až vánoční náladu, již střídá až vargovsky rocková dynamika. Finále alba je pak ve znamení nádherné skladby Thada Jonese „A Child Is Born“ s gospelovým dechem baskytary v úvodu, s jímavým basklarinetem a nabývajícími emocemi piana a basovým vznícením.
Morally Topless (2008)
Toto album nahrál Pavel J. Ryba s uskupením Mind the Step, tj. s altsaxofonistou Petrem A. Venkrbcem, perkusistou Jiřím Kollmanem, bubeníkem Mikolášem Nopem a americkou posilou, hvězdným kytaristou Mikem Sternem. Ten hostuje v prvních třech skladbách. Exceluje v „Tough Talk“ z repertoáru legendárních Jazz Crusaders, v melodicky měkké „Normal Moral“ a především ve více než desetiminutové „Tomorrow Will Be Better“ s jeho nabluesovělým úvodem, jiskřivým a jiskrným; poté rozvíjí ve šťavnatém sóle onen miliónově výrazný motiv. Na ten pak naváže řízná altka a překotná baskytara. Strhující pojetí! Ve zbylých šesti skladbách, mezi nimiž nechybějí osvědčené fláky „Straight No Chaser“, „Smaller Wounds“ a „Together“, najdeme též rozpálený (a to i flamencově) „Absinth“, posmutnělý i jiskrný Rybův hold geniálnímu basákovi „Song For Jaco“ a v závěru „Topless“, v níž kvarteto dokáže z nabluesovělého cool jazzu vygradovat materii až skoro ke zdivočelému free jazzu!
Tour 2008 (2009)
Toto je koncertní paráda! Pavel J. Ryba se svojí kapelou The Fishmen (čili s Petrem Valáškem – basový klarinet, zpěv, Milanem Krajícem – saxofony a Mikolášem Nopem – bicí) a s hostujícím americkým jazz-rockovým kytaristou Deanem Brownem tu hrají jak o život! Jde o záznam z koncertu v olomouckém klubu Jazz Tibet, a to v podobě šestitrackového CD a také DVD, kde je o tři skladby více. Já zůstanu u alba, jehož poslech i bez obrazu zvedá ze židle! V úvodní patnáctiminutovce „Morally Topless“ to pulsuje, funkuje, vybuchuje ostrohranné sólo basklarinetu, poté sólují filigránsky vytuněná kytara s rockovým vyvrcholením, bujará altka, eruptivní bicí a střelhbitá baskytara. První vrchol přichází se šestnáctiminutovou parádou „Haven´t Got It Yet“, výrazově neobyčejně pestrou, v níž se mísí melodičnost, blues-rock, intenzivní emoce, rozvernost, dokonce psychedelie! A Ryba tu nechává svoji baskytaru doslova melodicky rozkvétat. „What´s Her Poison“, svižnou hardbopovku, zdobí výtečné sopránsaxofonové sólo. „Smaller Wounds“ tady dostává podobu až drásavého lamentu. A pak už to graduje dvojicí vrcholných jazz-rockových jízd. Bezmála devatenáctiminutová „Tomorrow Will Be Better“ vás smete vskutku dechberoucími sólovými chorusy a zběsilou gradací, třináctiminutová „Salvation“ funkuje, soustruží se tu výrazné téma, basklarinet se sopránkou buduje vzrušující kontrastní plochy, nechybí rozpustilý vokál, radost i emoce.
The Castle (2010)
V hlavní roli opět Rybova úderka The Fishmen, tentokrát rozšířená na septeto: vedle lídra jsou to Fredy Bittner (kytara), Petr Valášek (basklarinet/zpěv), Tomáš Křemenák (tenor/soprán saxofon, akordeon, melodion), Milan Krajíc (tenor/soprán saxofon), Mikoláš Nop (bicí, perkuse) a Jiří Kollman (perkuse). A že jim to hraje i na Pražském hradě s posvěcením tehdejšího prezidenta Václava Klause! Však na koncertě zní i sedm osvědčených skladeb zařazených na toto album, ale v žádném případě nikoli provařeně. Mají opět jinou chuť. Třeba „Morally Topless“ je okořeněna trochou karibského chilli, jehož štiplavost vás donutí tančit, ve „What´s Her Poison“ se hitová melodičnost mísí s bezmála rockovými přívaly, „Smaller Wounds“ tu zažívá emocionální vzepětí, a v bezmála čtrnáctiminuté jízdě „Tomorrow Will Be Better“ exceluje také akordeon, stejně tak v bopovce „Straight No Chaser“.