Kurdská lidová hudba, syrový groove i minimalistické bluesové aranže – hvězda Respect Festivalu 2023 se vrací do Prahy!
6. 3. 2024, 19:30, Palác Akropolis
Zpěvačka a též herečka Meral Polat, jejíž vystoupení na Respect Festivalu 2023 bylo pro mnohé největším překvapením a vrcholem celého ročníku, se narodila v Nizozemí, kam se její rodiče přistěhovali z Turecka za prací. Její otec byl formálně gastarbaiter, ale duší básník. Jeho texty Meral zhudebnila na svém zcela výjimečném debutovém albu. Předkové zpěvačky pocházejí z kurdské komunity Alevi, která na rozdíl od islámského mainstreamu připouští kritické myšlení a staví na individualitě i vzdělání. Meral Polat čerpá nejen z kurdských melodií, ale i z řeckých, tureckých a perských, doprovod tvoří neméně unikátní hráči. Chris Doyle, absolvent Berklee i člen afrobeatové kapely Antibalas nominované na Grammy hraje na klávesy. Bubeník Frank Rosaly pochází z Portorika, čerpá z karibských rytmů, klasické hudby i jazzu. V roce 2018 vystoupil v pražském Punctu s improvizačním triem Rempis/ Stadhouders/ Rosaly. Zatímco doprovod vytváří ostře rytmický, ale nástrojově minimalistický groove, zpěv je nabitý dramatickými zvraty, mikrotonálními posuny i melodickými ozdobami, typickými pro hudbu blízkého východu.
Zrod moderního Turecka před sto lety provázela série masakrů a etnických čistek: arménská genocida v roce 1915, vyhnání řeckých obyvatel z Malé Asie roku 1922, a krvavé potlačení povstání kurdských Alevitů roku 1938. Došlo k němu v regionu Dersim ve východním Turecku, a právě odtud pocházejí předkové zpěvačky. Tisíce Kurdů byli vyvražděni či donuceni k útěku. Meral Polat si v tomto historickém kontextu klade otázky, na které ve svých písních odpovídá: “Co to s vámi jako s člověkem udělá, když vám zakážou mluvit vaším jazykem a vyznávat svoji víru? Náš osud je podobný Židům, museli jsme se vyrovnat s tím, že nám ukradli půdu pod nohama.” Díky dějinám jsou dnes kurdští Alevité výjimečnou skupinou lidí. Drží si odstup od náboženských dogmat, jsou levicoví a vzpurní. V žádné populační skupině v Turecku nejsou ženy tak emancipované jako mezi kurdskými Alevity. Alevité, podobně jako v historii Židé, mohou dosáhnout uplatnění jen vlastním úsilím, jsou proto silně zaměřeni na učení a studium. Dnes patří region Dersim v Turecku k těm s nejlepšími výsledky ve vzdělání. V exilu se Alevité sice ocitají na okraji společnosti, ale protože jsou sekulární a vnímaví, rychle se integrují. Nápadně velký počet úspěšných tureckých přistěhovalců je původem z alevitského regionu Dersim, turecky zvaném Tunceli. Většinou se jedná o ženy, například ministryně spravedlnosti Dilan Yesilgöz-Segerius, členky parlamentu Nilüfer Gündogan, Songül Mutluer, odborářka Sadet Karabulut či funkcionářka Eylem Köseoglu.
Takuya Kuroda – Midnight Crisp Tour
13. 3. 2024, 19:30, Palác Akropolis
Takuya Kuroda přijíždí se svým sedmým studiovým albem ‚Midnight Crisp‘, které si kompletně produkoval sám a které následuje po vysoce ceněném albu ‚Fly Moon Die Soon‘ z roku 2020. Album obsahuje šest nových skladeb a Takuya na něm opět předvádí svůj jedinečný hybridní styl, v němž se mísí soulový jazz, funk, post-bop, fusion a hip hop.
Kuroda patří k hráčům, kteří podobně jako Miles Davis neustále zpochybňuje žánrové hranice, a každým albem svůj styl posouvají do nových teritorií. Čerpá z funku, soulu, i rytmické údernosti hip-hopu. S jazzovými studiem začal v rodném Japonsku, po přesunu do USA pokračoval na Berklee School of Music, kde se seznámil se zpěvákem José Jamesem, s nímž natočil dvě alba. „Nikdo nehraje jako Takuya,” tvrdí James. “Jeho tón, vřelost i způsob, jak hudbou vypráví příběhy, mě řadu let inspirovaly.“ Dnes patří Kuroda mezi elitu a nejžádanější hráče. Jeho čtvrté album Rising Son vyšlo na prestižní značce Blue Note, která si u něj objednala i nahrávku pro kompilaci coververzí Blue Note Voyage. Kurodův styl ovlivnila spolupráce s newyorskými afrobeatovými kapelami Antibalas i Akoya Afrobeat Ensemble, na jeho albu Fly Moon Die Soon hostuje Herbie Hancock.
The Ex (support: Lena Hessels)
21. 3. 2024, 19:30, Kasárna Karlín
To, že holandská skupina The Ex bývá označována za “post rockovou” či spojována s punkovými kořeny nebo experimentální scénou, může být zavádějící: podstatné je, že tato výjimečná sestava představuje stálici a kvalitu napříč hudebními žánry, nezávislou na dobových trendech. Výčet jmen, s nimiž The Ex spolupracovali, připomíná encyklopedii Who-Is-Who posledního čtvrt století: Sonic Youth, Tortoise, Tom Cora, Chumbawamba, John Cale Band, Shellac, Fugazi, John Butcher, Ken Wandermark a další. Tento úctyhodný seznam ještě rozšířili hudebníci world music: malijský hráč na koru Djibril Diabate, Konono No.1 z Konga, kurdský hráč na saz Brader Musuki a řada etiopských umělců. Mezi nejvýznamnější z nich patří společný projekt The EX a veterána etiopské hudební scény, saxofonisty Getachewa Mekurii.
The EX jsou průkopníky DIY kultury. Od svého vzniku vydala kapela 29 řadových alb a odehrála víc než 1900 koncertů po celém světě, nahrávala hudbu k filmům a modernímu tanci, pořádají vlastní festivaly atd. Některá řadová alba natočil a produkoval legendární Steve Albini. The Ex vydávají alba na své vlastní značce EX records, vedle toho má kytarista Terrie label Terp Records a zpěvák Arnold label Makkum records.
The Spermbankers – heretic gospel
26. 3. 2024, 19:30, Čítárna Unijazz
Pražské trio s českým kytaristou Martinem Růžičkou, nizozemským zvukařem Bertem Nevenem na bicí a finským zpěvákem a kytaristou Pasi Mäkelä, založené v roce 2011, právě vydalo druhé album s názvem „Death Takes Us All“. Nová nahrávka pokračuje v cestě oldschoolových syrových groovů a drásavého zvuku bez nostalgických odboček a retro triků. Šest nových skladeb s jednou přepracovanou tradiční skladbou pokládá na dřeň obnaženou nemilosrdnou vizi současného gospelu. Čeká vás večer plný neuvěřitelného punkového gospelu, který staré černošské spirituály a country hraje v surovém garážovém podání.
Více info a vstupenky na koncerty na rachot.cz!