Dvě pozoruhodné novinky z Ma Records

Dvě pozoruhodné novinky z Ma Records

Na počátku roku vydal label MaRecords dvě pozoruhodná alba z hájemství avantgardního jazzu a improvizované hudby. Obě debutová. 12. ledna to bylo první album jedinečného smyčcového kvarteta MAOMAH se všeobjímajícím titulem „Platoon of Love“ a 2. února pak první nahrávka tria JAKUB ŠVEJNAR, PAVEL ZLÁMAL a JAN JIRUCHA nazvaná poeticky a s pohanským nádechem „Obřany“…

Četa lásky Maomah

Smyčcové seskupení MAOMAH založila kontrabasistka Klára Pudláková (Molotow Moloch Quartet, Uthando, Avokaduo, Pudlax, 2in2out) v rámci magisterského projektuje na jazzové katedře pražské HAMU. Usiluje o fúzi klasické hudby s jazzovou improvizací a rytmickou svobodou. Sedm jejích skladeb, jež album tvoří, jsou komponované na základě daných témat. Obklopila se instrumentalisty, kteří mají zkušenosti z obou hudebních světů a nebojí se rozvíjet hudební materii a překračovat interpretační i výrazové hranice. Společně s trojicí houslí Anny Romanovské, Milana Jakeše (Prague Quiet Music Collective, Talaqpo) a Jany Havlákové (Uthando) vytvořila hudbu, v níž kypí amalgám, v němž jsou rozpuštěny romantická i moderní vážná hudba a současný jazz.

Titul „Platoon of Love“ znamená „Četa lásky“. Evokuje mně to spojení onoho legendárního válečného filmu „Četa“ se smyčcovým klenotem Samuela Barbera „Adagio for Strings“, který zní v závěrečné scéně apokalyptického válečného běsnění. Jen válku vystřídala láska, neméně emotivní, krutá, drásavá a konečná. A tak se v hudbě kvarteta Maomah střídají vznícená hmota s melodičností, minimalismus s kantilénou, najazzle přímočaré party s kontrapunkticky bohatými, vypjaté emoce s pohlazeními. Ústředním tématem je tajemství; tajemství hudby, tajemství lásky, to vše se vine jako příslovečný had (nevím, zda je to náhoda, ale název kapely znamená právě „had“, a to v estonštině) celým albem i v názvech skladeb…

A tak tu máme „Love Mystery n.1“ s převalující se smyčcovou kaší, z níž se vyloupne procítěná melodie; proměnlivost materie připomíná Janáčka. „Love Mystery n.2“ sytí robustní basa, křehkost houslí, posléze rytmizování ve formě minimalistických pláství, jazzové houslové sólo a pak i najazzlý proud. „Swormystery“ má blízko ke Glassovi, přičemž nad minimalistickým tokem se vznáší kantilénová melodie; poté se struktura rozvolní a zvuk i zbrunátní. „Mystery n.1“ kypí vskutku mysteriózní náladou, jež se různě proměňuje, emotivně pulsuje proměnlivostí dynamiky a kontrapunktu smyčcových hlasů; dokonce zachutná též po špetce tanga. Osmiminutová „Mystery n.2“ nepostrádá razantní tah s freejazzovými erupcemi, které střídá osamoceně vznícený kontrabas hraný smyčcem; poté zavládne přemítání, obrovské pnutí pak vybuchne a vyřine se hutná zvuková láva. V další osmiminutovce, „Mystery n. 3“, kvarteto pracuje s křehkostí a jímavostí nebeského zpěvu spojeného s minimalismem, houslový zpěv pak převezme kontrabas; závěrečné dvě minuty vyplňuje cageovské ticho. Album uzavírá „Ruta“ s pizzicatem i melodickými hlasy, různě zahuštěnými a voňavými jako ta routa…

Improvizace ve výzkumném režimu

Druhým albem je debut „Obřany“ (doufám, že ne) příležitostného tria, jež tvoří vskutku výjimeční tuzemští improvizátoři: bubeník Jakub Švejnar (Ranjevš & Óbazs, Jungle Debris, Uthando), Pavel Zlámal (baryton a tenor sax) a Jan Jirucha (trombon, tuba). Á propos, Obřany jsou částí Brna a také hrad, tak nevím, čemu vděčíme za ten vzrušující titul…

Nahrávání inicioval neutuchající hledač Pavel Zlámal a trojice hrála na základě intuitivní komunikace a zcela volné improvizace. Hudba je to vskutku čerstvá v tom pravém slova smyslu, řinoucí se bez jakýchkoli manipulací, ve vší syrovosti i surreálnosti; navíc zvuk měl na starosti od začátku do konce Tomáš Vtípil, takže nahrávka má šťávu po všech stránkách, i v té nejniternější drobnokresbě.

Již při pohledu na názvy skladeb je patrné, že Vtípilovo studio proměnil tento trojlístek hudebníků ve výzkumnou laboratoř. Vlastně i alchymistickou, protože především Švejnar a Jirucha doslova metamorfují přirozený zvuk svých nástrojů, a rodí se tak nová výrazová kvalita. Zlámal pak ochucuje zhusta mikrotonální materii neutuchajícími freejazzovými (ale i hardbopovými) party, jež často vytvářejí pozoruhodný kontrast; dlužno dodat, že tradičnější posluchači se tak mají čeho chytit. Což bývá, pravda, občas úlevné…

Trialogy, které tvoří všech sedm skladeb, jsou nervní i přemýšlivé, vyloženě freejazzové (úvodní „Ceremonial“), skoro pitoreskní i přemítavé a nervní zároveň („Mental State – Research mode I.“, „Liquid Subconscious – Research mode III.“). V „Tribal Boundaries – Research mode II.“ zprvu trombon rytmicky slapuje a sax je cezený, ale pak se to rozjede na plné freejazzové pecky. Vrcholným trackem je pro mne bezmála osmiminutový „Behind the Church To the Right and Up the Hill – Analysis“; jakési vřelé sousedské povídání se mění v rozlícenou hádku, již rozpoutá sax, kovové části bicích zazní drásavým zvukem evokujícím legendární sprchovou scénu z Psycha (!), následuje bouřlivý freejazzový proud, který se nakonec rozlije do meditativní plochy. „Groove – Research mode IV.“ začíná vesmírným zvukem a lehounkým tepem, pokračuje mikrotonálním drážkováním, jež nabývá na intenzitě; když dojde k výrazné rytmizaci, hudba získá tah. Nakonec ale přece jenom zvítězí jemný tep a ozvy měnící se v brebentění. Nesnadno uchopitelné, ale o to dobrodružnější album uzavírá více než dvanáctiminutový track „Natural Law – synthesis“, ve kterém se vše dosud slyšené plus živočišný hlas zbrunátnělý skrz tubu (?) strhujícím způsobem syntetizuje do houstnoucího freejazzového toku.

Dvě pozoruhodné novinky z Ma Records

Dvě pozoruhodné novinky z Ma Records

Maomah - Platoon of Love
Jakub Švejnar, Pavel Zlámal, Jan Jirucha
Hodnocení čtenářů23 Hlasů
4.3
Hodnocení