Dvacet let ležel v zapomnění více než tříhodinový záznam volné improvizace, již spáchali JAROSLAV KOŘÁN, PETR VARJÚ a PETR TICHÝ během prázdninového pobytu v šumavské vísce Mačice. Studiový materiál byl vyčištěn, sestříhán a na přelomu roku vyšel díky labelu Blue Lizard Records na dvou albech… Toto trio výsostných improvizátorů se rekrutovalo v roce 2001 z domovského Zapomenutého orchestru snivců; mimochodem o tomto uskupení jsem psal zde. Během následujících tří let odehráli řadu koncertů, na kterých bujela svébytná improvizovaná hudba sycená free jazzem, nu jazzem, etnickou a vážnou hudbou.
Jaroslav Kořán (bicí, perkuse, foukání do lahve) se zabývá improvizací i v dalších uměleckých oborech (fotografie, video, grafika). Inicioval založení dnes již legendárního tělesa Zapomenutý orchestr země snivců, potažmo Orloj snivců. Petr Varjú (barytonsax, altsax, klarinet) hrál s partami jako Oswald Schneider, Dřez Band, Hradní duo, Úřad práce či Strakův pojízdný cirkus. Kontrabasistu Petr Tichého netřeba představovat, píšeme tu o něm často…
Par Avion
Jako první vyšlo album „Par Avion“ (tak se nazývalo i ono trio), a to 21. prosince. Jde o kolekci třinácti improvizací, pouze očíslovaných. Vytvářejí vyrovnaný, velmi soudržný celek, který je opravdu radost poslouchat. Trojice protagonistů pracují s proměnlivou dynamikou i výrazem, jejich improvizace dávají smysl a k posluchači jsou neobyčejně vstřícné, aniž by ztrácely avantgardní náboj. Navzdory hutnosti, šťavnatosti a freejazzovým ostnům nezapomínají na blues (1., 8.), silné melodie (2., 5., 13.), cizokrajné příchutě (4.), leckdy dosahují až mysteriózní zadumanosti a hypnotičnosti díky přístupu skrze nu jazz (9., 10., 11.), nechybí vznětí jednotlivých nástrojů, včetně kontrabasu (6.) či bicích (7.), osvěžením jsou také prvky humoru (12.).
Fragile
Dne 14. ledna 2024 spatřilo světlo světa pokračování tohoto neobyčejně vydařeného improvizačního sejšnu tria Kořán/Varjú/Tichý. Tentokrát posluchače čeká 14 tracků pojmenovaných „Fragile“ a očíslovaných 1–14, vesměs lyrických, plných výrazové a melodické fantazie a samozřejmě výtečných instrumentálních kreací. Hra všech tří protagonistů se tady náramně doplňuje a navzájem umocňuje, a tvoří tak ucelené skladby, jež na sebe plynule navazují ve vzájemné interakci. Posluchače tedy čeká vskutku dobrodružství…
A ty nejsilnější posluchačské zážitky čekají bezpochyby ve „Fragile 2“, v níž Tichý hraje smyčcem, a to pořádně hluboko, do toho do týchž hloubek ponořený klarinet a šamanské bubny. Ponorné, sugestivní, toxické! Úžasně na albu zní barytonsaxofon; je plnokrevný, živočišný, emotivní, hladivý, melodický (5, 7, 8). Ovšem ani tenorsax nezaostává co do výrazové pestrosti (6, 11, 14). Klarinet byl zmíněn již výše, ale je nutno dodat, že figuruje v dalších dvou vrcholných tracích; v nejrozměrnější „Fragile 10“ (8:41) zahřmí i free jazz (Varjú tu potom použije i tenorsax), ve „Dvanáctce“ zní trio díky němu mysteriózně, niterně. Pochopitelně pestrou hrou se pyšní Kořán; jeho polyrytmické a zvukové parády jsou neoposlouchatelné; zazní tu také jeho legendární perkusivní sestava orloj snivců (a to i sólově ve „Fragile 13“).
Zaplaťbůh, že se na tuhle nahrávku nezapomnělo!
