Zpěvačka DÁJA ŠIMÍČKOVÁ se skupinou SHADDE YADDA nahrála nové album s raně swingovými písničkami, tentokrát především české provenience. Jmenuje se podle jedné z nich – „Potichoučku“. CD, jež by mohlo potěšit každého jazzového nostalgika, třeba pod stromečkem, vydal Galén.
Dája Šimíčková zahájila profesionální dráhu zpěvačky ještě jako Bichlerová v ostravské operetě. Jenže mezitím poznala muzikanta Jaroslava Šimíčka, za kterého se nakonec vdala. Následovala ho pak do Prahy z důvodu jeho angažmá ve skupině Framus Fivě Michala Prokopa. První dva pražské roky strávila v Pěveckém sboru Čs.rozhlasu. Poté zakotvila v Originálním pražském synkopickém orchestru, kde ve vokálním tělese Sestry Havelkovy a po boku Ondřeje Havelky interpretovala hot-dance music let dvacátých a swing první poloviny let třicátých. V roce 1995 následuje Havelku do nově vznikajícího orchestru Melody Makers a Orchestru Sester Havelkových. Od roku 2013 pokračuje v dobové interpretaci jako sólistka, a to se swingovou formací Shadde Yadda, založenou v roce 2006. Vedle starého jazzu a raného swingu se Šimíčková věnuje soudobé hudbě (vážné i crossoveru); založila v roce 2002 Kvarteto sv.Vavřince, které o tři roky později vystoupilo dokonce v newyorské Carnegie Hall! Zde se představilo ve složení Dana Šimíčková (soprán), Taťána Roskovcová (mezzosoprán), Petra Kohoutová (alt) a Marta Marinová (alt) v americké premiéře skladby „Děvín“ Petra Kotíka, zkomponované na stejnojmenný text Vladislava Vančury z knihy Obrazy dějin národa českého. V roce 2013 pak vzniká vokální úderka Prime Time Voice. Ta se na albu „Potichoučku“ již prezentuje, a to ve svižné písni „Čekání“…
Album představuje kolekci čtrnácti raně swingových perel převážně domácí provenience, notoricky známých i méně profláklých; omlouvám se za tento výraz, neboť čerstvá interpretace jim vlévá novou krev do synkop. (Nehledě na to, že standardy jsou ty písně, jež nestárnou.) Zpěvačka se nesnaží ani zbla napodobovat žádnou swingovou hvězdu z trojlístku Inka Zemánková, Jiřina Salačová či Zdena Vincíková. Zpívá přirozeně, bez umělotin a póz, bez násilné stylizace. Její zpěv je přesto autentický; z písní se onen dávný swingový pel neztratil. A instrumentální výkony? Neprosto skvělé, protože šťavnaté, živé, ani za mák zkostnatělé a těžkopádné. Koneckonců jména protagonistů slibují nejvyšší možnou kvalitu. Základním kamenem celé této swingové stavby je samozřejmě kvarteto Shadde Yadda; to kromě zpěvačky Šimíčkové tvoří David Fárek (klarinet, tenor a baryton saxofon), Jiří Kovář (kytara, ukulele) a Jaroslav Šimíček (kontrabas), který zároveň nahrávku zmixoval a zmástroval. Nechybí desítka hostujících hudebníků a vokalistek; o Prime Time Voice již byla výše řeč, ostatní zmíním postupně ve výčtu nejzdařilejších tracků.
Písničky zčerstva odsejpají, máte chuť tančit nebo se jen tak zasnít. Prostě rozkošné synkopy! Opravdu je to příjemný poslech. Já osobně jsem si vychutnával sólové chorusy. V úvodní písni „Říkej mi to potichoučku“ válí klarinet, v „Ráda zpívám hot“ zase kytara. „Já a deštník“ skrývá rozvernost, korunovanou kontrabasovým sólem, v humorné „Umíš hvízdat, Pavlíno?“ zpívá Ondřej Havelka, jímavou a posléze odlehčenou píseň „Smutná nálada“ zdobí saxofonové vyhrávky (Jan Štolba) a kytarové sólo Jiřího Kováře, v trampském hitu „Letí šíp“ hostují zpěvák Martin Zbrožek a s foukací harmonikou Jiří Gilík. V milostně křehké „Teď raději mlč“ se ozve xylofon (syn Matěj Šimíček) a kytarové sólo Kováře, svižnůstka „Dívka k rytmu zrozená“ je ozdobena saxofonovým (Fárek) a kontrabasovým sólem, v melancholickém „Šumění deště“ se vyznamená tenorsax Jana Štolby. V závěrečném dialogu mezi Šimíčkovou a hostujícím Přemyslem Rutem (text Oldřich Nový) „Žena když řekne ne“ zní coby antré zasmušilé housle (Zbrožek), ale vzápětí zvítězí duch tanga.
Milé album! Se swingovkami skvěle nazpívanými a zahranými…
