Itamar Borochov Quartet – 8. 10. 2023 – Jazz Dock
Unikátní kombinace Blízkého východu a Brooklynu. Nové album Arba vychází 15. září na labelu Greenleaf Music v produkci Matt Piersona.
Díky své hudbě, která vytváří most mezi tavícím kotlíkem Blízkého východu a Milesem Davisem, Johnem Coltranem a dalšími, se Itamar Borochov v roce 2021 stal držitelem prestižního ocenění Letter One Rising Stars Jazz Award, kterou obdržel z rukou Dee Dee Bridgewater. Izrael je jazzovou velmocí, což už řadu let potvrzuje Avishai Cohen i další osobnosti. Trumpetista Itamar Borochov čerpá podobně jako Cohen z geograficky pestrého odkazu svých předků a stejně jako on dokázal svůj talent plně rozvinout v tvrdé konkurenci newyorské hudební scény.
Vyrůstal v jižní části Tel Avivu v historickém předměstí Jaffa, známém sladkými pomeranči i bohémským multikulturním židovsko-arabsko-křesťanským prostředím. Jeho hudba je fiktivním mostem mezi New Yorkem, jeho současným domovem a Severní Afrikou, kde v minulosti žily početné židovské komunity. Jako aranžér též spolupracoval s vynikající izraelskou skupinou Yemen Blues, jeho debutové album Outset se umístilo v newyorské anketě Jazz Record’s Best, další nahrávka Boomerang pronikla na 5. místo hitparády iTunes Jazz Charts.
Borochov zahraje ve složení: Itamar Borochov – trumpeta, zpěv, Rob Clearfield – piáno, Luca Fattorini – kontrabas, Amir Bar Akiva – bicí
Džambo Aguševi Orchestra (Makedonie) – 9. 10. 2023 – Palác Akropolis
Tygr makedonského funku
Balkánské dechovky procházejí prudkým generačním vývojem. Zatím nejmladší a nejvýbušnější horkou krev v této linii představuje trumpetista a kapelník Džambo Agušev. I když základ jeho hudby je podobný jako u veteránů Fanfare Ciocarlia či Gorana Bregoviče, virtuozita i šíře inspirací se stupňuje. Makedonie je navíc ze všech balkánských regionů etnicky nejpestřejší, díky silným tureckým, albánským, srbským a samozřejmě romským menšinám. Džambo pochází z venkova z vysoce muzikální rodiny, a už v 11 letech zastával místo třetího trumpetisty v rodinném orchestru, který založil jeho strýc, renomovaný balkánský kapelník Kočo Agušev.
Hudební virtuozita je na Balkáně silně prestižní záležitostí a Džambo ve svých 19 letech poprvé získal první místo ve významné soutěži ve městě Kumanovo. Ve 24 letech už byl kapelníkem rodinného Aguševi Orkestaru a dovedl jej k vítězství na nejexponovanější balkánské soutěži v srbském městě Guča. Souběžně přicházelo i mezinárodní uznáni: legendární neapolský divadelník Roberto De Simone skupinu přizval na koncertní akci Memento-Momento, roku 2014 byla vybrána pro veletrh Womex a další rok vystoupila na Colours of Ostrava. Na jednom z evropských festivalů romské hudby došlo k zajímavé konfrontaci s regionálně blízkou, ale žánrově zcela odlišnou hip-hopovou skupinou Dubioza Kolektiv z Bosny, kterou pak Aguševi přizvali na své album.
The Young Gods – Play Terry Riley In C – 10. 10. 2023 – Palác Akropolis
The Young Gods vydávají nové album, Play Terry Riley In C. Jedná se o výjimečné setkání dvou veličin, tedy klasika amerického minimalismu Terry Rileyho, a respektované švýcarské kapely. Riley, narozený 1935, je klíčovou osobností soudobé hudby, jehož dílo inspirovalo několik generací umělců. The Young Gods způsobili na poli rocku revoluci tím, že kytary zkombinovali se samplery. Dialog mezi těmito dvěma průkopníky je základem výjimečné nahrávky i koncertního provedení.
Na albu Play Terry Riley In C nabízejí The Young Gods zcela novou a převratnou interpretaci skladby, která stojí na formátu tria s vlastním zvukovým slovníkem, tvořeným elektronickými nástroji, bicími a kytarami. Hudebníci se řídí partiturou i pokyny Terryho Rileyho, ale zároveň si ponechali určitou volnost. Intenzita zvuku se vyvíjí v několika dlouhých cyklech, od téměř tiché polohy ke kulminaci a zpět. Též se rozhodli držet neměnné tempo, výsledkem je hypnotický groove, který se klikatí a osciluje v neustále se měnících se prstencích i explozích. Konstantní rytmický puls tak rámuje celou skladbu. Perkusivní údery, kytary, hluboké basové linky, tikání hi-hatky i tříhlasé motivy vytvářejí sérii vrstev, které přicházejí jedna po druhé, navzájem se překrývají, proplétají a generují tok, který vás unese a nepustí. Posluchač to vnímá jako transovní probuzení do nové reality, fascinující tím, jak odlišně lze dané možnosti uspořádat.
To je ale jen začátek. Rozvíjením pasáží crescendo a decrescendo, variacemi s opakovaným přidáváním a odebíráním hudebních frází, tvůrčími změnami barvy tónů, vytváří kompozice sérii vzestupů, extatických plošin a tišin, které dílu dávají charakter živé formy. Výsledkem je šelma s výjimečným temperamentem: řve, létá, kouše, objímá vás a otevírá vaši mysl. Nadevše ale vytváří rytmický groove bez váhavých momentů. Mottem Play Terry Riley In C je hrát a poslouchat jeden druhého. Provedení triem The Young Gods otevírá dosud skryté možnosti Rileyho nadčasové kompozice, které předchozí generace muzikantů opomíjely.
Aki Rissanen – Omniwerk Impressions (Finsko) – 17. 10. 2023 – Sál Pražské konzervatoře
Mimořádný klavírista a premiéra unikátního nástroje Omniwerk
Nová hudební kompozice pro unikátní nástroj Omniwerk, kterou napsal finský klavírista Aki Rissanen, vychází ze dvou protikladů: starší, klasický zvuk připomínající barokní a renesanční éru se zde snoubí s minimalistickým vlivem a elektronickou abstrakcí. Tato kombinace dává Akimu jeho osobitý zvuk a identitu. Koncepčně přímo překypuje originalitou: akustické renesanční techno – madrigaly se potkávají s minimalismem, dalo by se říct.
Finští stavitelé nástrojů Jonte Knif a Jukka Ollikka spojili dva historické klávesové nástroje – Geigenwerk (neboli Viola Organista, původně vynález Leonarda da Vinciho) a Lautenwerk (klávesová loutna barokní éry, oblíbený nástroj J. S. Bacha) do jednoho, nového nástroje. Původní inspirací se stala práce Sławomira Zubrzyckého na vytvoření Violy Organisty. Jukka Ollikka si uvědomil, že může spojit geigenwerk s lauternwerkem. Oba nástroje mají střevové struny a stejné ladění, takže se jejich spojení v jeden „lautengeigenwerk“ jevilo jako reálná možnost. Výsledný Omniwerk má dva manuály – pro každý „werk“ jeden – na které lze hrát současně, čímž vzniká pozoruhodná škála zvuků.
V současné době existuje pouze jeden unikátní Omniwerk, který se nachází v Helsinkách. Pro potřeby koncertu Akiho Rissanena v Praze však staví Jukka Ollikka další Omniwerk, jehož mechanismus bude v mnoha ohledech technicky vylepšen, zejména část Geigenwerk. V posledních letech hrál Aki Rissanen na tento nástroj na řadě koncertů a festivalů ve Finsku. Je také součástí Akiho nedávné sólové desky „Divided Horizon“, která vyšla v září 2021 u vydavatelství Edition Records. Ve Finsku narozený, v Helsinkách a Paříži žijící Aki Rissanen (nar. 1980) vydal u britského vydavatelství Edition Records pět řadových alb, čtyři s triem a jedno sólové album. Ačkoli původně vystudoval klasickou hudbu, vždy se zajímal o hudební improvizaci. Kromě velkých úspěchů v soutěži sólových klavíristů na Montreux Jazz Festivalu ve Švýcarsku a v soutěži La Defense ve Francii je Rissanen známý díky spolupráci s Vernerim Pohjolou (na německém ACT Music a na Edition Records) a s Davem Liebmanem (na německém Ozella Music).
Lakecia Benjamin (USA) – 25. 10. 2023 – Jazz Dock
Odkaz Alice a Johna Coltrane / jazz, hip hop, soul
Výjimečná jazzová saxofonistka Lakecia Benjamin přijíždí do Prahy se svým právě vydaným albem „Phoenix“. Album produkovala Terri Lyne Carrington, držitelka několika cen Grammy, a obsahuje hvězdnou sestavu speciálně vybraných hostů: Dianne Reeves, Georgia Anne Muldrow, Patrice Rushen, Sonia Sanchez, Angela Davis a letos zesnulý Wayne Shorter. Název nového alba „Phoenix“ je dvojí metafora. Lakecia Benjamin odkazuje na New York, ve kterém vyrůstala a který během pandemie pomalu umíral a pak se znovu probouzel k životu. Je to ale také osobní odkaz na blízkost smrti, které na podzim roku 2021 zázračně unikla po vážné autonehodě. „Phoenix“ se dá také chápat jako další stratosférický vzestup umělkyně, která rozhodně ví, co chce říct a jak to říct, a přitom ctí své mentory a tradici, která tu byla před ní.
I když Lakecia Benjamin figuruje především v jazzových projektech, šíři jejího talentu dokumentuje spolupráce se Stevie Wonderem a ikonami hip-hopu jako DJ Premier či Missy Elliott. Své předposlední album věnovala dvěma velikánům, kteří změnili historii jazzu: saxofonistovi Johnu Coltranovi a jeho manželce, multiinstrumentalistce Alici. Album Pursuance: The Coltranes je projektem, jehož hloubka i rozsah nemá obdoby. Lakecia na něj přizvala 40 jazzových osobností tří generací – jsou to Ron Carter, Regina Carter, Dee Dee Bridgewater, Meshell Ndgecello, Steve Wilson a další. Album produkoval 83letý Reggie Workman, jehož vláčné basové linky doprovázely desítky nahrávek Johna i Alice Coltranových.
Lakecia Benjamin vyrůstala v New Yorku obklopená hudbou několika generací. I když nikdo z rodiny nebyl muzikant, hudba v domě neustále zněla: “V každém patře se hrálo něco jiného,” vzpomíná na své dětství. “Pokud jsem chtěla slyšet něco starého z 20. a 30. let, šla jsem za svojí prababičkou. Babička byla naopak fanouškem Stevieho Wondera, její matka poslouchala současný hip-hop: Biggie, Tupac, Snoop Dogg. Ve 13 letech slyšela Lakecia poprvé Alici Coltrane: „Ostatní hudbu jsem vnímala přes mozek, ale tohle byla srdcovka.“ Producenta a basistu Reggie Workmana označuje za svého „kmotra“, byl totiž u přijímacích zkoušek, když se hlásila na akademii. “Při natáčení alba jsem potřebovala někoho, kdo zaručí, že ta hudba bude držet pohromadě. Někoho, kdo u toho byl, když ji John či Alice vytvářeli. Nešlo mi o to, aby mě dirigoval a vedl. Vybrala jsem si ho jako producenta, protože manžele Coltranovy znal osobně. A myslím, že Reggie ocenil to, že skládám hold nejen Johnu Coltranovi, ale i jeho ženě Alici.
Cyrille Aimée (USA, Francie) – 26. 10. 2023 – Palác Akropolis
Jazz kořeněný New Yorkem, Paříží i Karibikem
Zpěvačka s kořeny ve Francii i Dominkánské republice užívá improvizaci nejen v hudbě, ale i v životě. Z tajných večírků s romskými muzikanty ve Francii se propracovala na Broadway, na prestižní jazzové festivaly, i k nominaci na Grammy. Podobně jako Bobby McFerrin pracuje Cyrille Aimeé s krabičkou zvanou looper, ale klade přitom daleko větší důraz na rytmus. Vyrůstala v městečku Samois-sur-Seine jižně od Paříže. Zhruba o tři dekády dříve se v témže městě shodou okolností usadil kytarista Django Reinhardt, označovaný za průkopníka romského jazzu. Město Samois-sur-Seine díky tomu hostilo každý červen festival věnovaný jeho odkazu. Na okolních loukách tábořili romští kočovníci, a když rodiče tvrdě spali, Cyrille utekla oknem a přidala se k muzikantům. “I když sousedé rodiče varovali, že si koleduju o malér, nikdy mě nechytili. Můj cikánský kamarád na mě z dvorku zahvízdal a potají mě odvedl k ohni uprostřed tábora. Romský způsob života i kultura mě fascinovaly.” Když jí bylo čtrnáct, romský hudebník jí daroval červenou kytaru a Cyrille ho za odměnu naučila číst.
Studentská léta strávila vystupováním k kavárnách a klubech v Paříži. Později získala stipendium na hudební školu v New Yorku, a po nocích vystupovala v jazzových klubech. Tehdy začala užívat looper: “Zpěvák nedokáže zpívat v akordech, jako klavír či kytara. Ale s looperem to možné je, můžete tak pokládat jednu vrstvu zpěvu na druhou.”Mezi znalci vzbudila ohlas: měla talent, charisma, smysl pro humor, a její hlas jste identifikovali od první noty. Pravidelně koncertovala v Birdlandu i dalších slavných klubech, získala cenu v soutěži na festivalu v Montreux. The New York Times o ní píše jako o “prudce stupající hvězdě v galaxii jazzových zpěvaček.” Jejím největším darem je schopnost posluchače vtáhnout do děje svých písňových příběhů. Ocenil to i Stephen Sondheim, jeden z největších žijících broadwayských skladatelů, když ji spolu s dalšími muzikálovými hvězdami obsadil do show, kterou doprovázel Wynton Marsalis se svým Jazz at Lincoln Center Orchestra.
Ken Vandermark – Edition Redux – 30. 10. 2023 – Punctum – Krásova
Edition Redux je nejnovějším projektem Kena Vandermarka, známého z mezinárodně uznávaných a kritiky ceněných kapel jako jsou The Vandermark 5, FME, The Resonance Ensemble, The Territory Band, Made To Break a Marker. Hudba Edition Redux zahrnuje celou škálu Vandermarkových zájmů a vlivů, včetně experimentálního jazzu, improvizace, post-punku, tropicalismu, dubu a funku.
Poprvé se skupina představila během amerického turné v dubnu 2023 a bezprostředně po této sérii koncertů nahrála své první album v Experimental Sound Studiu v Chicagu. Album bude vydáno u příležitosti evropského turné na podzim 2023. Kromě Vandermarka, který v projektu hraje na saxofony a klarinet, tvoří tento kvartet Erez Dessel (klávesy), Lily Finnegan (bicí) a Beth McDonald (tuba/elektronika) z nové vlny chicagské hudební scény.
Vstupenky na koncerty zakoupíte na Rachot.cz.