Festival Maraton hudby Brno, SONO Centrum Brno, čtvrtek 10. 8. 2023
Multižánrový festival Maraton hudby Brno pojali organizátoři letos opravdu velkoryse. Více něž stovka vystoupení na dvaceti místech v Brně během čtyř dnů nabízela mimořádnou pestrost hudebních směrů. Nás zajímalo především, jak se v Brně představí původem kubánský pianista Omar Sosa, rezidenční umělec festivalu, na svých třech ohlášených představeních.
Jeho prvnímu vystoupení v SONO Centru předcházel velmi podařený koncert mezinárodního big bandu Lukáš Oravec Orchestra, který představil svoje nové skladby stylizované do latiny z nedávno vydaného, jejich druhého CD nazvaného The Sun, které recenzoval kolega Jan Hocek zde. Třináctičlenný orchestr řízený zkušeným dirigentem a aranžérem Pavlem Klimashevskym naladil publikum úspěšně hned od první skladby Cuba Libre na latino notu. Následovala Tune For Tony, věnovaná maďarskému saxofonistovi Tonymu Lakatosovi, Federico, věnovaná katalánskému skladateli a klavíristovi Federicu Mompou atd. Samozřejmě došlo i na křest nového CD, při kterém roli kmotry přijalo netradičně celkem šest odvážných divaček. Hutné představení zakončil big band trefně skladbou Mood for Wood (viz video ukázka) a přídavkem Fresh Bop. Výborné naladění na latinsko-americkou hvězdu večera z Kuby.
Michal Kratochvíl:
Ve čtrnáctičlenném uskupení účinkují přední hudebníci z Česka, Slovenska, Německa, Maďarska a USA. Významným skladatelským vkladem přispívá do repertoáru sám kapelník Lukáš Oravec, důležitou postavou big bandu je rovněž kontrabasista Pavel Klimashevski, který se ujal zároveň pozice dirigenta. Repertoár orchestru však svými kompozicemi obohacují téměř všichni členové. Právě tím pro mě byl výstup této kapely hodnotný nejvíce. Nenudí nás obehráváním známých standardů, ale pěkně od podlahy se pustili do prezentace vlastních skladeb od latiny, přes baladu či swing. Ze sólových výstupů bych především vyzdvihl ty mimořádné od Lukáše Oravce, ať již na křídlovku či trubku. Jelikož se křtilo nové album The Sun, hodilo se ho také většinou skladeb představit. Hned v úvodu zazněla Cuba Libre, v Tune for Tony se znamenitými sóly blýskli Oravec a Soukup a Federico se zase vyznačovala skvělou souhrou celého bandu a jakýmsi jiskřivým napětím. Pritmie pocházela z dílny trombónisty Michala Motýla a došlo i na zcela novou skladbu (sambu) od Lukáše Oravce s názvem Hope. Následující balada Jeanette zklidnila atmosféru, aby ji zase mohl rozvířit Interwaltz, obě skladby z prvního alba orchestru Light of Blue. Došlo i na zmiňovaný křest nového alba The Sun, které moderátor koncertu pojal originálně a na scénu přizval několik žen z publika, aby albu popřály vše nejlepší a následně ho pokřtily. Pak se nám ještě dostalo dvou skladeb, přičemž závěrečná svižnůstka Fresh Bop byla teda pořádně svěží.
Vysoce originální kubánský pianista Omar Sosa ve své typické dlouhé košili a „mlynářské čepici“ zahájil svoje první vystoupení v Brně se svým kvartetem AfroCubano velmi duchaplně až mysticky, přinesl si na piano zapálenou svíčku, pod světelným kuželem začal hrál svoje první improvizace. Jeho rodné kubánské kořeny latinského jazzu s africkými rytmy se rychle prosazovaly až dosáhly hned ve druhé skladbě nečekané intenzity. Všichni jsme žasli nad energií, kterou Omar a jeho spoluhráči nadšeně vyzařovali. Postupně zaplnila celé SONO a vytrvala až do konce jejich mimořádně podařeného koncertu. Tak intenzivní koncert jsme letos v SONO zažili jen s Kurtem Ellingem a Charlie Hunterem. Nadšené ovace si vyžádaly přídavek, ve kterém vděčný AfroCubano kvartet výborně obohatil Lukáš Oravec ve skoro dvacetiminutové improvizaci, po které muzikanti v zástupu odtancovali z pódia. Totálně uspokojení jsme z mimořádného koncertu odcházeli s jasným hodnocením *****, tzn Masterpiece.
Michal Kratochvíl:
Po příchodu k pianu Omar tradičně odehnal všechny zlé duchy, když jakýmsi bičíkem vypráskal prostor okolo piana a pak se pustil do hraní s podkladem ze samplů. Nástup kapely byl působivý, jelikož se na scéně objevovali postupně a tak se úvodní intro rozvíjelo. Childo Tomas se objevil na scéně jako druhý a nejprve do Omarova hraní zpívá a recituje a za příchodu dalšího člena hraje nejprve na kalimbu. Když se sejdou všichni na pódiu, spustí pořádně dunivý kopák, který otřásá celým Sonem (to se naštěstí po chvíli srovnalo) a tahle afrokubánská jízda může začít. Při excitaci se Omar tradičně zvedá ze stoličky a je radost pozorovat jeho interakce se členy kapely, především pak neuvěřitelné napojení s Childem. Nekýčovitě dovede bavit publikum a zároveň nám servíruje skvělou muziku, ať už je to cha–cha či další kubánské rytmy. U této hudby je téměř povinností, že si i publikum zakřepčí a Omar si ho jde hezky sám podirigovat, předvede své oblíbené tanečky i se zpěvákem a saxofonistou a publikum vděčně a nadšeně tleská a zpívá s nimi. Naštěstí po téhle kubánské fiestě dojde ke zvážnění a zpomalení, kdy se předvede Childo sólem i s vyzpíváváním tónů, načež se zase rozjede parádní jízda vyšperkovaná sólem Omara a pak saxofonisty. V další věci Omar použije elektronický základ, nad kterým vystaví báječnou kompozici. Vzrušující, pulzující a dynamická hudba postupně utichá a na pódiu zůstává pouze perkusista, který dostává prostor k sólu. Po chvíli se k němu nejprve přidá saxofonista a posléze i zbylí dva muzikanti. Koncert vrcholí mistrovským náporem, který nás naplňuje vrcholnou slastí. Na závěrečný přídavek Light in the Sky si dokonce přizvou Lukáše Oravce, který dostává kupu prostoru a opravdu se ve skladbě blýsknul. Za opakování „hay una luz en el cielo“ (na nebi je světlo) nám pak všichni ještě předvedou závěrečný taneček a my se z tohoto intenzivního zážitku a vyvrcholení festivalu hned v prvním dni musíme trochu sebrat. Obavy z toho, že to bude jen kubánská party se nenaplnily a pánové nám naservírovali nesmírně vzrušující a naplňující koncert plný nejen těch tanečních, ale i hlubokých momentů. Zážitek, který bude rezonovat delší dobu!
