Také na švýcarské jazzové scéně najdeme výraznou písničkářskou osobnost; je jí Adina Luumu, která v roce 2012 sestavila trio LUUMU. Letos 10.března vydalo na značce TOURBOmusic třetí album. To se zove příznačně poeticky „Elephant Love Song“.
Kapelu tvoří kromě zpěvačky, pianistky a autorky veškerých písní Adiny Luumu kontrabasista, baskytarista, hráč na syntezátor a zvukař Simon Iten a bubeník Andy Schelker. Debutové album „The Eye of the Clown Behind the Syglass“ spatřilo světlo světa na jaře 2014 (Unit Records). V lednu 2017 následovala druhá nahrávka „Projection“. Videoklipy „In My Head“ a „Projection“ s animacemi Joany Locher byly uvedeny na filmových festivalech po celém světě, včetně Interfilmu Berlín a Anim!arte v Brazílii; „In My Head“ byl nakonec vyhlášen Nejlepším švýcarským videoklipem roku 2017!
Písně Luumu vyprávějí křehké, melancholické a existenciální příběhy o životě, společenských problémech a dění ve světě; nazírány jsou často kriticky. Písně o boji proti klimatickým změnám a destruktivní síle lidské nevědomosti (jak krutě aktuální!), stejně tak o pocitu znovuzrození po covidových lockdownech a písně milostné. Dokonce nezakrytě politické. Vždy ale v éterickém až mysteriózním hávu, v němž se mísí jazz s temným indie folkem a současnou skandinávskou hudbou baladického charakteru. Posluchač si může představit soundtrack k vlastnímu filmu naplněného fantazií, zvukovou magií a mýtickými příběhy či vlastními prožitky. Nejinak je tomu na novém albu „Elephant Love Song“. Nabízí působivou kolekci deseti Adiných písní, prosycených hlubokou melancholií a vyzařujících magický opar. Tyto typické atributy jsou navíc umocněny účastí dechového a smyčcového kvarteta. Patricia Brogli (flétna), Nils Fischer (saxofony a basklarinet), Sonja Ott (trubka), Simon Petermann (trombon), Gabriel Miranda Martínez (housle), Christina Moser (housle), Shin-Yu Tang (viola) a Anna Jeger (violoncello) tak obohacují jinak poměrně minimalistickou instrumentaci tria. Jemnost se tu střídá s plnokrevným orchestrálním zvukem. Místy to evokuje epickou výpravnost a opojnou výrazivost hudby z rané produkce legendárního londýnského labelu 4AD. Písněmi se prolínají i harmonické vokály připomínající britský folk-rock šedesátých a sedmdesátých let. To vše spojuje klavír Adiny a její emočně a barevně tvárný vokál…
Z oné desítky písní bych vypíchnul bez uzardění pět nejlepších, které považuju opravdu za neobyčejně silné. Druhý track „The Castle“ (mimochodem nejdelší z alba – 5:18) je bohatý instrumentálně i vokálně, je éterický i plnokrevný, dynamicky proměnlivý, s gradací díky intenzivním dechům až freejazzové eruptivnosti. Track č.5 „Fragments“ je nadmíru podmanivý, perlivý, se smyčcovým prorůstáním, klavírním sólem a evokující legendu britského folk-rocku Steeleye Span. Album pak vpravdě vrcholí závěrečnou trojicí písní. „Hazy Wintersun“ je tepavá, s vyhrávkami piana a violoncella, výraznou melodií, zvukovou naléhavostí i něhou, s oblouky dynamické intenzity, smutku, naléhavosti, s instrumentálním vzepětím. Píseň „The Persistent“ obohacuje elektronika a výrazný rytmus, patrny jsou prvky post-rocku, díky nimž dochází k mocně sugestivní gradaci. A „The Hope of Fools“ svou jímavostí, klenutou melodií a otevřenou náručí s výrazem naděje toto album vskutku završuje.
