Hudební chameleon Marc Ribot a jeho Jazz Bins

Hudební chameleon Marc Ribot a jeho Jazz Bins

Marc Ribot je neuvěřitelný hudební chameleon a jeho kariéra čítá hraní s ikonami jako jsou Tom Waits či Elvis Costello, ale také avantgardním multiinstrumentalistou Johnem Zornem. Marc sám má také mnoho vlastních projektů od těch experimentálních až po kubánskou hudbu. Nyní se však rozhodl vrátit ke svým začátkům, kdy ho Brother Jack McDuff vzal poprvé do Evropy. Trio Jazz Bins tvoří Marc Ribot (kytara), Greg Lewis (Hammond B3) a Joe Dyson (bicí) a 26. 4. 2023 se představilo v Paláci Akropolis.

Našlapané hammondky a špinavý zvuk Ribotovy kytary nás uvítaly do koncertního dění. V triu tohoto formátu se tak nějak očekává, že jedno sólo bude střídat druhé a vpravdě tomu tak bylo. Nejprve to rozjel Greg, aby ho mohl vystřídat Marc a pak to přehodili na Joea. Chvílemi jsem měl pocit, že by tomuto koncertu sedl spíše Jazz Dock, ale i tak jsem si tu energii užíval. V další věci Greg táhlými tóny vyšponovává atmosféru, Marc přikládá pod kotel a pořád to krásně šlape, žádná avantgarda se nekoná. Marcova špinavá bluesová kytara a styl hraní zase tlačí s mohutnou energií a Joe to dotáhl sólováním zdárně do konce. Odlehčenější úvod nadcházející skladby nám dá oddychnout, Marc předvede i čistý tón a Joe se dá do sólování metličkami. Přijde mi, jako by se záměrně nepotkávali a drhne to. Tahle upracovaná  kompozice mi vůbec nesedla, naštěstí ale v další pecce už to zase rozjeli, jak se sluší a patří.

Nejdřív Greg rozezpíval varhany a pak tam zas posílal ty táhlé tóny vytvářející plochy. Marc se ve svém sóle urval ze řetězu a i Joe spustil slušnou kanonádu nad repetitivním podkladem dua spoluhráčů. Pak se do toho vrátil Marc, zatímco Greg držel podklad, a skladba mohla vyvrcholit. Následovala nádherná balada s krásně vyběsněným závěrem a jakoby ji ani nechtěli ukončit. Na řadu přišla další vypalovačka, kterou v závěru úplně rozložili a improvizovali na ni v dialogu kytary a hammondek, z čehož vznikly asi nejlepší momenty koncertu. Improvizované nápady sytili až do avantgardního free vyjádření i s bicími, a když toho bylo dost, tak zas nahodili řemen a pecku dojeli do konce. Do přídavku nám napálili ještě dvě věci a mohli jsme jít spokojeně spinkat. Vydařený rachot!

Setlist:

April in Paris

Neckbones

Ain’t it Funky Now

Come Rain or Come Shine

Aftershower Funk

May The Work I’ve Done Speak For Me

Times Square

Chelsea Girls

Sookie Sookie

There Will Never Be Another You

———–

Fotky: David Webr