Písničkářka Alen ve tmě plné světla

Písničkářka Alen ve tmě plné světla

Jihomoravská písničkářka, jež si říká ALEN, vydala ke konci loňského roku, a opět u nonkonformního pražského labelu Polí 5, druhé album! Dostalo titul „Tma“. A na Jaře vyrazila na tour po Čechách a Moravě: 31.března to bude Zábřeh na Moravě – Kancl (sólo), 14.dubna Valašské Meziříčí – Tucan Café (sólo), 21.4. Brno – Kafara, 23.4. Praha – Festival osamělých písničkářů, 5.května Olomouc – Variace, 6.5. Ostrava – Dock a 25.5. Praha – Čítárna Unijazzu (sólo).

Alenino debutové album „Až se řeky vylijí z břehů“ jsem tu recenzoval jako opravdový příslib do tuzemského písničkářského budoucna. A druhé album moje očekávání splnilo vskutku beze zbytku!

O výsledný, a opět výborný zvuk, se postaral zase Ondřej Ježek (studio Jámor). Na skvělém výsledku se samozřejmě podepsal výrazně (a zásadně!) producent, kterým není nikdo jiný, než Martin Evžen Kyšperský z Květů. Alen k tomu říká:

S Martinem jsme se poznali při nahrávání jeho projektu 29/2. Společná práce nás moc bavila, proto jsem mu navrhla, jestli by se nechtěl podílet na nahrávání mé druhé desky. Souhlasil – a v podstatě přímo z nahrávání 29/2 jsme přešli do natáčení mé nové desky. Velká část vznikla jako improvizace mezi kafem a procházkou. Já jsem vždy přinesla kostru písně, melodii na klavír nebo kytaru, text a zpěv, a Martin to aranžérsky okořenil.“

Na albu hrála celá řada hostujících muzikantů, včetně samotného Kyšperského (klávesy, kontrabas, baskytara, kytary, citera…); v několika písních se objevují Kateřina Koutná (violoncello), Veronika Anna Jedličková (vokály), Alios Zatloukal (housle, viola), Aleš Pilgr (beat, tamburína), Jakub Kočička (cajón, bicí a perkuse), David Liber (kontrabas), Christoffer Strandh (trubka) a též Ondřej Ježek (steel kytara). Sama Alen, autorka veškeré hudby a textů, hraje na klávesy, klavír, kytary, zvonkohru, tongue drum a harmonium…

Tucet písní, tucet písničkových démantů! Démantů noci. Noci, kdy se rodí vztahy, kdy se vztahy lámou, kdy vztahy končí. Noci, kdy vzlíná melancholie, touha, kdy introverti jako jako je Alen ještě více křehnou. Noci, jež mají moc protemnit i ten nejsvětlejší den. Kdy se otevírá podvědomí, ta 13.komnata plná neznáma a netušených zrad na sobě samém… A tak vyplouvá na povrch i expresivita, ta mocná síla, již zvláště ženy dokáží proměnit v (sebe)destrukci. Pokud se tak stane v Aleniných písních, zvrátí vám to doslova hlavu. Mně se to tedy stalo. Je mi jasné, že do této podoby jinak hluboce introvertní písničkářku „vmanévroval“ (není to myšleno pejorativně!) Kyšperský. A tak v jinak jímavé písni „Indigová“ vyhřeznou smyčcová ostinata vskutku s nesmírnou sugestivitou, aby se pak v samotném závěru, umocněné elektronikou, proměnily dokonce ve všepohlcující erupci. „Antilovesong“ je natolik rytmicky zhutnělý, že má podobu jakési zvukové strusky z vysokých pecí, kterou má Alen coby ostravská rodačka přese všechno stále v sobě. Ostatně na albu nechybí zvukově vypjatá vzpomínka na černé město pod přiléhavým názvem „Město mlhy, dolů a komínů“ se smyčcovou a kytarovou gradací; zhašený (pravděpodobně) milostný cit tu dostává obecnější význam znamenající naději: „…na starých uhlících zapálím nový oheň.“ V písni „Pramen“ pak Alenin zpěv získává netušenou naléhavost, jinde neslyšenou…

Jinak ale převládá introvertní písničková poloha, leckdy vskutku jímavá. A i ta dokáže být naštěstí sugestivní. Unylost zde nemá místo! Třeba hned úvodní „Dech“ s perlivým klavírem dostává šmrnc díky smyčcům a v závěru též použití e-bow kytaristou Kyšperským. Nebo „Advent“ je zvonivý, vřele melodický („…je tak snadné milovat tě, když nic nečekáš…“).

Kyšperský na třech písních spolupracoval i jako textař. A přispěl tak špetkou onoho pro něj typického, odzbrojujícího bolestínství. Dokonce si s Alen i zazpívá, a to v platonicky milostném (?) vyznání „Tajemství“, syceném elektronickými klávesami. Spoluatorem hodně sugestivní reflexe předčasné smrti zpěváka Davida Stypky „DS“ je také on. Píseň „Marika“ s odlehčeným textem je za doprovodu klavíru a trubky pro změnu nadýchaná, lehounká jako chmýří.

Album uzavírá skvostně akustická „Ukolébavka“, křehká, protkaná zvonkohrou, vokály, brebentícím bubnem…

Písničkářka Alen ve tmě plné světla

ALEN: Tma

zvuk
obal
hudba
Hodnocení čtenářů25 Hlasů
4.5
Hodnocení