Francouzská zpěvačka Camille Bertault a rakouský klavírní virtuóz David Helbock nazvali loňské společné album výstižně Playground, Hřiště. Nevyměňují si však smeče jako soupeřící tenisté na kurtu, netrumfují se muzikantskou ekvilibristikou, ale s nepředstíranou radostí se doplňují jako děti na hřišti, když budují fantazijní království. Výlet do svého hudebního světa zprostředkují pražským posluchačům 19. února v dejvickém sále divadla Semafor.
Camille Bertault a David Helbock se sešli poprvé díky objednávce festivalu Ludwigsburg Schlossfestspiele 2019, který onoho roku vyhlásil téma „Písňová konverzace“. Společnou řeč a ohromnou chuť do další spolupráce pak našli zpěvačka a pianista i díky lásce k brazilské hudbě. O hloubce oné lásky svědčí, jak se Camille pokládá do úpravy kompozice Frevo od Egberta Gismontiho. Nebo fakt, že se David po vzoru Hermeta Pascoala vyhecoval k náročnému projektu „hudebního kalendáře“ Personal Realbook, během kterého napsal 365 kompozic, každý den nabitého tvůrčího roku jednu. Pianista také věnoval brazilskému skladateli kompozici Para Hermeto, kterou interpretuje právě spolu s Camille. Brazilská hudba však nezůstala jedinou inspirací dua.
Než jsme se dali do přípravy alba, vyměnili jsme si řadu e-mailů, na co máme náladu a co se nám líbí, vysvětluje zpěvačka. A pianista dodává: Zjistili jsme, že máme oba rádi nejen Egberta Gismontiho a Hermeta Pascoala, ale také Thelonia Monka nebo Björk a rádi bychom upravili i nějaký klasický kus.
Ve společném repertoáru se tak ocitl motiv etudy do Alexandra Skrjabina i píseň New World od popové experimentátorky Björk. Rodilá Pařížanka Camille se navíc nijak nebrání využívat šansonového šarmu, vždyť ho má v krvi. A samozřejmě, oba protagonisté vložili do projektu i vlastní kompozice, ve kterých zúročují svoje oblíbené vlivy. Ze souhry Camille Bertault a Davida Helbocka přitom čiší hravá, pozitivní atmosféra. Což ovšem neznamená, že by se duo nedokázalo ponořit do nálad podmanivé nostalgie, například když si střihne jazzový standard Good Morning Heartache.
Camille Bertault (*28. 7. 1986, Paříž) se do jazzu zamilovala díky tátovi, jazzovému fanouškovi. Vokální jazz a improvizaci studovala na Conservatoire de Paris. Ale má za sebou také lekce operního zpěvu, divadelního herectví a tance na konzervatoři v Nice a ocenění coby klasická klavíristka. I k její popularitě vlastně přispěla léta na pařížské konzervatoři, ale komicky nikoliv její obvykle dobré studijní výsledky. Naopak, slávu a virální sledovanost na internetu získala díky textu na melodii Coltraneových Giant Steps, ve které ironicky zpívá o vyhazovu ze zkoušky. V roce 2016 si talentu francouzské dívky všimli u amerického labelu Sunnyside, kde Camille vydala detut En vie. Následně posbírala cenné zkušenosti na newyorské scéně. Spolupracovala například s Danem Tepferem, Joem Sandersem a Jeffem Ballardem, kteří hrají i na jejím druhém albu Pas de géant (2018). Na následujícím titulu Le Tigre (2020) ji doprovázel například Jacky Terrasson.
V Praze vystoupila již dvakrát a to v roce 2019 v duu s Fady Farahem a v roce 2021 se svým kvartetem.
David Helbock (*28. 1. 1984, Koblach) obdržel diplom koncertního pianisty v roce 2005 na Vorarlberské státní konzervatoři, čímž vyvrcholila jeho klasická průprava, započatá v šesti letech. Zdaleka však nešlo o jediné hudební vzdělání. Od roku 2000 bral mladý jazzový nadšenec lekce u newyorského pianisty Petera Madsena, se kterým hrál také v kapele Mistura a v ansámblu CIA (Collective of Improvising Artists). Helbock nezůstal imunní ani vůči chytlavým výzvám kvalitního popu. Na titulu Purple (2012) například nabídl originální úpravy písní Prince. První Helbockova alba Happiness (1998, ano, tehdy mu bylo teprve čtrnáct!) a Emotions (2003) patřila sólovému klavíru. Mezinárodní popularity dosáhl rakouský klavírista i díky oceněním na největší mezinárodní klavírní soutěži pod hlavičkou festivalu v Montreaux v letech 2007 a 2010, kde vedle výhry u odborné poroty získal i cenu publika. Dnes má na kontě účast na pětadvaceti různorodých albech, včetně titulů vlastního tria, projektu Random/Control či desky s The Jazzcomposers Orchestra kapelníka Michaela Mantlera.
Davida Helbocka si pražské publikum může pamatovat už z jeho účasti na Mezinárodním festivalu jazzového piana v roce 2011, koncertu s triem v Jazz Docku v rámci festivalu Mladí ladí jazz 2017, nebo z loňského vystoupení projektu The New Cool. Duo s Camille je ovšem zase úplně jiným vesmírem. K bohatosti soundu dua přispívá i to, že David neváhá zapojit také svoji „perkusivní“ hru na klavír, kdy do jeho výbavy patří i bubenická palička a živý sampling zvuku. Neváhejte a přijměte pozvání na Hřiště.
Vstupenky k dispozici zde.
Soutěž
Napište přesné datum, kdy Camille Bertault naposledy vystoupila v Praze. Nápověda: Reportáž z koncertu naleznete na Jazzportu.
Soutěžíme do 15.2. Výherce budeme kontaktovat e-mailem.