Velice milá a důstojná oslava 80. narozenin Jiřího Stivína se uskutečnila v sobotu 19.11. 2022 v Rudolfinu v rámci festivalu Prague Sounds. V sále nás přivítala scéna opatřená velkoplošnou obrazovkou a informovaný divák již jistě tušil, že se budou promítat mistrovy selfie.
Sám protagonista se nejprve na scéně objevil osamocen s píšťalkou, aby nás rozverně uvedl do následného dění. Oslavu svého jubilea vtipně okomentoval, že je už tak stár, že je vlastně superstár. Následovala skladba Rejouissance od Georga Philippa Telemanna, kterou si s mistrem přišel zahrát Epoque quartet. V ní se Stivín prezentoval hrou na svou oblíbenou zobcovou flétnu a na obrazovce probíhaly fotografie z jeho mládí. Poté se nás již jal seznamovati s příběhem, jak vlastně on vynalezl selfie. Bylo to tak jednou, když improvizoval s Leonardem Bernsteinem a neměl z toho žádnou fotku. Rozhodl se tedy, že se bude fotit sám. Ale teď už to nedělá, protože to dělá každý. Následně popisuje, jak byl ovlivněn pobytem v Anglii a zamiloval se do free jazzu. Z té doby je i deska Zvěrokruh, kolem které byla vlastně celá oslava vystavěna. Následují tedy skladby z ní, nejprve Flegmatici. Na piano se přidá Emil Viklický a na pozadí se již objevují první selfie. Během koncertu nechybí třeba ta s Billem Clintonem, několik s Václavem Havlem nebo také Ianem Andersonem a spoustou českých osobností. Kompozici Sangvinici Jiří Stivín zahraje na zobcovou flétnu za 150, jak vtipně poznamenává. To se již přidá Petr Dvorský na kontrabas a také Jiří Stivín jr. na bicí a krásně si v kratičké věci zaswingují. Melancholiky uvede na příčnou flétnu a tradičně tak během koncertu střídá mnoho nástrojů, jak je mu vlastní. Cholerici je patřičně roztěkaná věc a celá kapela v ní podařeně improvizuje. Pak se opět na chvíli přesuneme ke klasice, když zazní Samartiniho Siciliana a poté jasný vrchol koncertu – kantána Všeliká věc má jistý čas. Naléhavá rozmáchlá skladba s výborným Štěpánem Janouškem na trombón a výtečným vokálním projevem Veroniky Vítové. V tak malém počtu hráčů dokázali zcela rozeznít prostor Rudolfina a pozvednout zážitek na monumentální.
Návrat k Zvěrokruhu na pódium přivádí Michaela Kocába a Ondřeje Soukupa, aby si po 40 letech spolu mohli zase zaimprovizovat. Kocáb krásně vzpomíná, jak je mistr Stivín tenkrát svými improvizacemi inspiroval a Soukup poznamená, že tehdá naposledy hrál na konrabas. Tato improvizace na téma Oheň se vydařila a dálší je na řadě Voda. Zpočátku se v zákulisí zapomněl Emil Viklický, ale naštěstí záhy došel a rozjelo se špičkové jazzové kombo s parádními sólovými výstupy. Vyzdvihl bych především to od Janouška a jede se dál. Vzduch oslavenec uvede foukáním a hraním na láhve od alkoholu různých velikostí a aby byly elementy kompletní, Zemi reprezentuje improvizovaná sestava Pražského výběru, když se na pódiu opět sejdou Michael Kocáb a Ondřej Soukup, ale přidá se ještě i Michal Pavlíček. Napálili do nás Tatrmana, ale výsledek byl poněkud rozpačitý, především díky haprujícímu zvuku. Rudolfinum přece jen není dělané na rockové hlomození. Uklidnění s grácií sobě vlastní opatřil Jiří Suchý, když přišel zazpívat Koupil jsem si knot. Při zpěvu také nutně ožil a i když mu na chvíli vypadl text, na nadšených ovacích publika to nic neubralo. Před odchodem ještě poznamenal, že když mu bývalo 80, tak byl ještě mladý, načež Stivín kontruje, že nehrozí, že by zemřeli předčasně. Závěrečným číslem za účasti téměř všech pozvaných hostů je pak titulní skladba Zvěrokruh. Ještě jednou se na pódiu rozpoutala energická bouře a vydařené oslavě byl téměř konec. Zákonitě musel přijít ještě přídavek, který mistr odehrál s Epoque quartetem. A to již byla definitivní tečka za příjemným večerem.
SETLIST:
Stivín solo / Stivínovy variace
Telemann – Rejouissance
Nálady: Flegmatici, Sanquinici, Melancholici, Cholerici
Samartini – Siciliana
Kantána – Všeliká věc má jistý čas
Živly: Oheň, Voda, Vzduch
Tatrman Pražského výběru
Koupil jsem si knot
Zvěrokruh
Přídavek – Stivín s Epoque quartetem
Fotky: Petra Hajská