Ve čtvrtek 10.11.2022 jsem se vypravil do MeetFactory, kde se odehrál koncert britského tria The Comet is Coming. Trochu mě zamrzelo, že byl začátek koncertu avizován na 20:00, ale z mně neznámého důvodu se začalo až ve 20:42. Vypadalo to totiž, že vše bylo připraveno klidně na tu osmou.
Začátek koncertu posloužil pro navození atmosféry a uvedení nás do děje, ale po příchodu na pódium nas prozatím muzikanti šetřili. Vybalili to na nás naplno až po sóle Shabaky, kdy všichni začali hrát jako o život a v nasazení nepolevili až do konce. Tělem mi projela dávka extáze z té čisté hudby a energie, kterou dokázali na pódiu pouze ve třech vytvořit. Hrnuli nás před sebou jak buldozer a válcovali vše co jim stálo v cestě. Takhle nekompromisní koncert jsem už dlouho neslyšel či neviděl. Hutná a promakaná muzika, žádné otupělé beaty, kterými jsme byli syceni při těch 40 minutách čekání na Kometu. Hudba z jiné planety, která v sobě nese energii snad tří galaxií naráz. Do toho skvělý mysteriózní opar z umělé mlhy a světel do zad. Vídáme tak povětšinou jen siluety zahalené v modrém, zeleném nebo krvavě rudém oparu. Opravdu působivé v kombinaci s drtivým projevem kapely, který bych se skutečně nebál připodobnit k dopadu komety.
Sypou do nás celé nové album Hyper-Dimensional Expansion Beam, takže jednotlivé pecky ani netřeba jmenovat. Danalogue nám zhruba v polovině koncertu dopřeje krátký oddych a jeho synťákové plochy (sólo) přinesou tolik potřebné vyklidnění před dalším tlakem. Opětovně zaliti v rudé barvě postupně rozvíjí další pekelnost, kterou si nás zcela podmaní. Tentokráte zpočátku vsadí na tanečnější a odlehčenější notu, ale pak přijdou bombastické pasáže, kdy hraje pouze Shabaka jen za hutného podkladu basů, aby do toho mohli zase společně dupnout. To se už otřásá snad celá Praha! To se prostě musí zažít! Chce se mi nahlas křičet: “Londýně, miluji tě!”, vztahujíce se k současné londýnské scéně, která je momentálně středobodem toho nejzajímavějšího, co se v této hudbě děje. Hned po chvíli, kdy ještě popadám dech z předcházející smršti, mě rozsekají liché rytmy, strobo světla a pořádné elektro, při kterém nelze jinak, než zkusit lámat celé tělo do těch zašmodrchaných rytmů, které tam Betamax sází. Každou chvíli se děje něco jiného, rytmus se pořád mění, nesmírně barvitý spodek a hutný zvuk hnětá vše živé před pódiem. A krásně to drží při sobě! Pak začne tupý beat působící přímo na první signální, ale to všechno co se děje kolem, to je totální a šílená rave párty. Shabaka do toho štěká na saxofon a tahle pomatená techno jízda vyústí v sólo na bicí.
Rozloučí se s námi peckoidní Atomic Wave Dance, ve které nás Danalogue vyzývá k bujarému veselí, ale je jasné, že párty ještě nekončí a z pódia je nepustíme. Gravitace mohutného burácení zaplněné MeetFactory Kometu přitáhne zpět a ještě na nás vybalí středně tempou heavy věc, která je snad absolutním vrcholem celého koncertu. Tak to jsem tedy opravdu nečekal, netušil a ani v to nedoufal… The Comet is Coming mě rozebrali na kousíčky a jsem nesmírně rád, že to přišlo až po skvělém festivalu Jazz On5 v Jazzdocku, protože nevím, jak bych se po tomhle naladil zpět. Rozhodně jeden z nejlepších koncertů, co jsem letos zažil!