Prague Sounds, Lucerna Praha, středa 2.11.2022
A MoodSwing Reunion Quartet, čtyři američtí jazzoví mistři Joshua Redman – saxofon, Brad Mehldau – klavír, Christian McBride – kontrabas a Brian Blade – bicí se po letech od vydání jejich první společné nahrávky MoodSwing v roce 1994 nedávno znovu spojili. Nahráli další dvě CD nazvané RoundAgain a LongGone, jejichž skladby jsou základem jejich aktuálního turné.
Na pražském koncertu A MoodSwing Reunion Quartetu jsme si užili mimořádnou kreativitu a virtuozitu všech čtyřech hvězd v zájmu celku. Poněkud akademický úvod se při třetí skladbě Sweet Sorrow změnil v parádní oslavu jazzu, která postupně vygradovala až ke dvěma přídavkům. Unikátní jazzový zážitek.
Michal Kratochvíl: Semknutá formace na pódiu dala naznačit, že hráči chtějí podtrhnout a dát vyniknout napojení, které mezi sebou mají. Joshua začal celý koncert na soprán saxofon a jeho sólový výstup hned střídá Brad, po něm nastupuje Christian a já jsem se začal obávat, že budeme svědky tohoto typického schématu dokolečka. Nejdřív sólo já, pak ty a takhle po celý koncert. Víceméně tomu tak vlastně nakonec bylo, ale až jsem byl sám překvapen, že mi to brzy přestalo vadit, jelikož výkony všech zúčastněných byly více než přesvědčivé. Brian umně citlivě doprovází, občas do toho bouchne pro gradaci, jeho hru je opravdu radost sledovat a poslouchat. Kite song zcela sám tklivě uvede Josh na tenor saxofon. Je to skladba dlouhých sól a pořádně se rozjede v triu, když do toho Brad šlápne a nahodí motor koncertu. Od té chvíle to pěkně šlape a na energii z pódia jsem se najednou dokázal naladit i já.
Brian Blade opět bravurně doprovází, a když se na scénu vrátí Joshua, skladba vygraduje. Pod jeho sólovými vlnami v podstatě sólují i všichni ostatní a při téhle jízdě si musel každý jazzový fajnšmekr chrochtat blahem. A že jich byla plná Lucerna. V Rejoice všichni krásně swingují a neustále se vrací k nakažlivému motivu. Bravurní výkony všech zúčastněných a opravdu soudržný projev jsou hlavními devízami kvartetu a celého koncertu. Sweet Sorrow z alba Moodswing začíná jako zklidňující balada, ve které si Brad sladce hopká po klávesách a dovede z ní udělat vcelku rozvernou a hravou věc. Christian bere poprvé do ruky smyčec a rozehrává se i on. Líbí se mi, že nikdo přehnaně neexhibuje a přesto nás muzikanti nenechávají na pochybách, že sledujeme ty nejlepší z nejlepších! Snaží se hrát vždy ve prospěch hudby a kapely. Ve skladbě Father je Brad typicky shrbený a zapředený do hudby, asi i proto, že to je jeho věc. Sitting On A Cloud Josh vtipně uvedl jako světovou premiéru, protože prý ještě nikdy nehrál 2 waltzy po sobě (skladby v tříčtvrťovém taktu). V této krásné věci Christian opět hraje smyčcem a všichni si spokojeně jazzují a alespoň na hodinu a půl se zdá být svět zase v pořádku. Rozloučit se s námi rozhodli až přihlouple nasládlou (alespoň tedy v úvodu) Silly Little Love Song. Vlezlá popová melodie z počátku nakonec stála v kontrastu skvěle vystavěné a vygradované pecky, kdy Joshua freneticky sóluje za notné podpory Briana. Poté ještě zazněly dva přídavky a šupky do hajan. Bylo to velmi příjemné jazzování.
Playlist:
- Floppy Diss – Christian McBride
- Kite Song – Joshua Redman
- Rejoice – Joshua Redman
- Sweet Sorrow – Joshua Redman
- Father – Brad Mehldau
- Sitting On A Cloud – Christian McBride
- Silly Little Love Song – Joshua Redman
- Přídavek 1: Straight Ahead – Kenny Dorham
- Přídavek 2: Sky Turning Gray – Brad Mehldau