Festival MELOMANIA, Prostor, Boskovice, sobota 1.10.2022
Sobotní přehlídka „jiné“ hudby na boskovickém festivalu MELOMANIA Honzy Hocka přinesla do útulného sálu kavárny Prostor v Panském dvoře naproti boskovického zámku sice jen tři čtvrtiny progresivní kapely Limbo, přesto to byl jednoznačný vrchol večera ne-li celého festivalu.
Skvělí hudebníci Pavel Hrubý – basklarinet, saxofony, Petr Kalfus – saxofony a Taras Vološčuk – basa nás hned první společnou údernou improvizací usadili a nadchli. Následovaly dojemná dueta dvou saxofonů a basy se saxofonem plná energie a nápaditosti. Nádherné, skoro desetiminutové Tarasovo sólo na basu ještě povýšilo umělecký zážitek. Závěrečnou společnou skladbou Odwalla (Roscoe Mitchell) dalo trio svému koncertu korunu, jak můžete posoudit ve video ukázce od 05:30. Nadšené ovace nebraly konce, přídavku jsme se ale nedočkali, hudebníci bohužel spěchali zpět do Prahy. Odpadl tak také plán pořadatele odměnit vytrvalé diváky na konci sobotního večera překvapením ve formě sólo recitálu Tarase Vološčuka. Velká škoda, snad se to podaří příště.
Druhé sobotní vystoupení, duo Není němý se díky onemocnění saxofonisty Tomáše Nerudy Staňka neplánovaně změnilo na sólové vystoupení Jiřího Oblomova Šedivce, druhého člena ohlášené kapely, jejichž styl označil v pozvánce Honza Hocek jako ambient-folk-jazz. V úvodních skladbách se dařilo Jiřímu znásobit své violoncello díky looperům a tím zhutnit celkový sound. Podobně při hře na nezvyklý buben a kovové misky. Poté nám zazpíval Jiří s kytarou svoje písně s poetickými texty. Spokojené publikum oceňovalo intenzivním potleskem jeho snažení. Přiznám se, od tohoto koncertu jsem čekal více.
Gradaci druhé MELOMANIE pořádně vystupňovalo free-jazz-rockové trio Endemit. Pánové Vít Beneš – elektrická kytara, Vladimír Micenko – baskytara a Erik Hajtmánek – bicí se vůbec neostýchali a uzemnili nás hned z kraje svou velmi hutnou nadupanou produkcí. Škoda, že intenzita jejich hudby bylo skoro stále na 100%, někdy i více, až hrozilo protržení mých ušních bubínků. Pár klidnějších skladeb by celkový dojem jistě povýšilo.
Děkuji Honzovi Hockovi a všem muzikantům za nevšední hudební zážitky a rozšíření hudebních obzorů na druhé, vydařené MELOMANII. Těším se na třetí.
Závěrem ještě stručné vysvětlení názvu Honzova festivalu: Meloman z řeckého μέλος (mélos) – píseň, zpěv a μανία (mania) – mánie, posedlost, šílenství znamená vášnivý milovník hudby, což Honzu Hocka dokonale charakterizuje, proto nazval festival MELOMANIA. Takové trefné pojmenování vyjadřovalo mimořádný vztah k hudbě všech zúčastněných, hudebníků a diváků i druhého ročníku.