LOTOS Jazz Festival – 24. Bielska Zadymka Jazzowa, Kopalnia Guido, Zabrze, pondělí 20.6.2022
Letošní festival Bielska Zadymka Jazzowa začal vysoce originálně a atraktivně. Na první koncert polského kvarteta Bɫoto jsme museli v temnotě sjet v hornické kleci do moderní kulturní a zábavní zóny STREFA K8, která se nachází 320 metrů pod úrovní terénu v šachtě Guido. Čtyři veliké komory propojené hornickými štolami nabízejí nejen banketní sál plný starých kompresorů a konferenční místnost v bývalé mechanické dílně, ale také útulný bar a hlavně Komoru Badawcza nr 8, hudební a divadelní klub pro až 250 diváků.
Zkušená čtveřice Błoto z Wroclawi ve složení Marek Pędziwiatr – klávesové nástroje, syntezátory, Olaf Węgier – saxofony, Paweł Stachowiak – baskytara a Marcin Rak – bicí spustila bez předehry, naplno svoje energické vystoupení. Jejich hudba měla pevné kořeny v brutálních hip-hopových základech spočívajících na bicích a basech. Navíc se k nim přidal v polovině koncertu podobně silný trumpetista Piotr Damasiewicz. Výborná akustika a nápaditá světla umocnily hypnotickou tanečnost jejich hudby. Takové skvělé zahájení v mimořádném podzemním prostředí bylo pro všechny jistě zcela nezapomenutelné.
Michal Kratochvíl: Tento koncert byl neuvěřitelným zážitkem hned od momentu, kdy jsme k dolu Guido dorazili. Nepřehlédnutelná věž od výtahu do důlní šachty nám naznačila, kam se vlastně budeme ubírat. Ano, opravdu jsme sjeli do dolu 320 metrů pod zem, stejně tak jako to dříve dělávali horníci. Důl již však není dolem, ale klubem a barem pod zemí. Přemítám mezi těmi tisícovkami koncertů, co jsem již za život viděl, v dole jsem ale asi ještě na žádném nebyl. Před zahájením hudební produkce jsem dokonce stihl ochutnat lokální piva značky Guido.
Michal Kratochvíl: Skvělý groove nás od začátku zatáhl do hudby a Błoto nás obšťastňovali svým moderním pojetím jazzu míchajícím různé žánry. Druhá věc začíná repetitivním motivem na alt saxofon, který posléze utichne a předá hlavní slovo synťákům, zatímco metronový beat neúprosně tepe na spodku, jak kdyby horníci v dole stále kutali. Basa řádně zahušťuje atmosféru, ale zdálo se mi, jakoby to byly navzájem oddělené party, které do sebe nechtěly zapadnout. Až to najednou kliklo a dalším repetitivním motivem saxofonu se skladba dostává do gradace a úplného zjednodušení až prostě vypne. Další pecku startuje zase chytlavý groove a to už se přesouvám dolů na stání, abych se mohl ladně pohupovat a potřepávat hlavou, jak to mám při takovéhle muzice rád. Když saxofonista rozjíždí na tenor své eskapády, je jasné, že se kapela rozehrála naplno a dávkuje do nás vypjaté extatické momenty. To už jedou naplno i světla a čtyři velké reflektory za kapelou tomu nasazují korunu. Je to nesmírně efektní, navíc když si uvědomím, že jsme v dole 320 metrů pod zemí. Ke kapele se přidává hostující trumpetista Piotr Damasiewicz a hned do nás vypálí pořádně nadupané sólíčko. Kapela pod ním jede a neustále přisypává uhlí do ohně. Po trumpetě vládne ságo a pak z ničeho nic jedou oba proti sobě, syntetizátory, světla… Ufff, to je pořádně hutná atmosféra. Potom nás naštěstí nechají pánové z Błoto vydechnout při šamanské skladbě, která se line v uvolněnějším rytmu a navozuje až meditativní atmosféru. Ta však netrvá dlouho, protože další skladbu startuje opět opakující se groove a nad ním se dějí věci! Dechy sólují, pak se partička sejde v odsekávaných frázích a spustí se elektronika a normální techno nářez. Ten se rozpadne do semknutého partu, aby to vše mohlo znovu naběhnout a odsýpat ještě rychleji. Naprosto zběsilá skladba! Kapela staví na solidním rytmickém základu, kterým může být klidně i taneční beat. Ten zase střídá další pecka, tentokrát šmrncnutá hip hopem. Ta se zvrhne do elektroniky a najednou je to zase děsně hutný sound. Světla pořád skvělé dotváří atmosféru, hlavně při efektním nasvícení zezadu, kdy jsou vidět jen siluety hráčů. V přídavku ještě zazní lámané beaty a dokonce jsme se dočkali i rapování. Skvělý koncert na fantastickém místě! Lépe pro nás festival nemohl začít.
Video resumé prvního festivalového dne:
