Album "Ornis 1978-1981" jako splátka dluhu této výjimečné brněnské kapele

Album „Ornis 1978-1981“ jako splátka dluhu této výjimečné brněnské kapele

Label Indies Happy Trails vydal letos nejen čtyřdiskovou kompilaci nahrávek Orchestru Gustava Broma a album se skladbami Karla Velebného pro tento orchestr, ale také kompilaci nahrávek souboru ORNIS z let 1978–1981. Počin taktéž chvályhodný!

V polovině 70.let minulého století přinesl jazz-rock do mladého hudebního Brna určité oživení. Jako první na sebe upozornila amatérská skupina Ch.A.S.A., která uspěla i na Pražských jazzových dnech. Když se dočasně rozpadla, dali se kytarista Jiří Adam a první česká skutečně freejazzová vokalistka Mirka Křivánková dohromady se zkušenějším kytaristou Milanem Kašubou a od roku 1976 s houslistou Janem Beránkem. Dali si název ORNIS podle názvu legendárního brněnského jazzového klubu a začali koncertovat po celé republice. Bohužel tehdejší vydavatelství Panton jim usmrknul pouze EP v sérii Mini Jazz Klub (č.34, 1981) a Supraphon taktéž EP v sérii Jazz (č.6, 1983). Tady již byl Ornis triem (Adama s Beránkem doplnil basista Oldřich Svoboda) a Křivánkovou nahradila hostující Jana Koubková. Naštěstí původní Ornis také nahrával v rozhlasovém studiu, takže šest již vydaných skladeb doplnil komplet devíti rozhlasových a dosud nevydaných nahrávek, čímž dalo vzniknout této unikátní kompilaci pod sice lakonickým, ale všeříkajícím názvem „Ornis 1978-1981“.

O Mirce Křivánkové jsem nucen se zmínit zvlášť. Domnívám se, že druhá taková vokalistka (a Jana Koubková se jistě neurazí) nebyla, není a hned tak nebude. Trojnásobná vítězka Vokalízy a dalších přehlídek a festivalů disponovala rozsahem čtyř oktáv (!!!). Spolupracovala také s Martinem Kratochvílem a Jiřím Stivínem. V roce 2013 utrpěla vážný úraz, po kterém zůstala upoutána na invalidním vozíku. Později se jí vrátila také rakovina. Přesto zůstávala stále aktivní. Dokud vloni 30.ledna, čtyři dny po 67.narozeninách, bohužel nezemřela.

Repertoár Ornisu se dá charakterizovat jako jazz-rock (hlavně díky el.houslím Beránka) s vlivy free jazzu (samozřejmě skrze vokální ekvilibristiku Křivánkové). Ale se stejnou přesvědčivostí se kapela pohybovala i v hájemství swingu, hard bopu a latinsko-amerického jazzu. Skvěle interpretovala jazzové standardy; „Hrej na pět“ je Desmondova pecka „Take Five“, zní tu Coltraneova „Naima“, instrumentální „Aukce“ je coververzí Venutiho „Goin´ Places“ (swingovka fakt jak Brno), či „Měsíc kamarád“ (Fly Me to the Moon) s výtečným bachovským antré a zpěvem Koubkové. Oběma zpěvačkám seděla i latina; Křivánková exceluje v autorské bossa nově „Čekám“ (původně Bosá noha) a barevném uchopení „Samby mé zemi“ (Samba de minha terra), Koubková v „Sambě pro tři“ (O pato) s excelentním houslovým sólem.

Album
Ornis 1978-1981
obal, booklet
zvuk
hudba
vydavatelský počin
Hodnocení čtenářů23 Hlasů
4.5
Hodnocení

Ovšem nejskvělejší je Ornis v autorských jazz-rockových peckách. Svižné, přímočaré Adamovo „Jerryho blues“ zdobí nejen kytarové a houslové sólo, ale hlavně skvělý scat evokující flétnové sólo Erica Dolphyho. Adam je autorem daších dvou skladeb, „Podlesí“ a písně „Hotel Svět“ (se zdařilým textem Jarmily Konrádové). Instrumentálka bromovce Mojmíra Bártka „Modely“ je vrstevnatou, proměnlivou fusion a swingovou osmiminutovskou s barokními ohlasy (nejdelší skladba na albu). Stejně tak odpichovka „Kašubiána“ se strhujícím dialogem houslí a vokálu. Pozoruhodný je i výlet do soudobé vážné hudby v kompozici Pavla Blatného „Intermezzo pro Mirku Křivánkovou“. Vše korunuje „Ornis“, vzrušující směs jazz-rocku a straight-ahead jazzu, již pro stejnojmennou kapelu napsal další bromovec Josef Blaha. Shodou okolností to byla pro původní Ornis labutí píseň, neboť poté se rozpadla… Na kompilaci byla zařazena instrumentální Bártkova orchestrálka z roku 1982 v podání Orchestru Gustava Broma s hvězdnými sóly autora na trombon a Jana Beránka na housle. Úvod skladby totiž sloužil několik let jako znělka pořadu Jana Daleckého alias Beránka „Jazzofon – Jazz z Brna“ na stanici ČRo Vltava.