Nový úsvit polského jazzu?

Nový úsvit polského jazzu?

Tak tohle je debut s velkým D! Polský soubor AMALIA UMEDA QUARTET vydal na Apríla vlastním nákladem první album pod všeříkajícím titulem „Nowoświt“. Nahrávka byla realizována za pomoci Polského Rádia 2 a mezinárodního programu Footprints Europe 2021.

Houslistka a skladatelka Amalia Umeda Obrębowska, jak zní celé její jméno, začala hrát na housle v sedmi letech. O mnoho let později pocítila nutkavou, neodbytnou potřebu improvizovat, věnovat se riskantní hudební formě, jež by obohatila její komponovanou tvorbu, umožnila rozvoj a rozšiřování obzorů v hudbě. Amalia Umeda k tomu říká: „V hudbě si cením především možnosti operovat s prostorem, reflektovat různé emocionální stavy, budovat napětí a ilustrovat to, co se nedá popsat slovy.“ Měla příležitost si zahrát s plejádou výtečných improvizátorů a osobností progresivního jazzu, včetně Macieje Obary, Jima Blacka, Milese Perkina či Atom String Quartet. Je jednou ze šesti vybraných umělců pro mezinárodní program Footprints Europe 2021, díky němuž vydalo její kvarteto toto album a podnikne letní turné po Norsku a dalších skandinávských zemích. Footprints je rozšířením projektu Jazz Connective, který v letech 2018-2020 realizovalo šest evropských zemí (Rakousko, Nizozemí, Norsko, Slovinsko, Francie a Polsko), aby poskytly vzdělávací, podpůrný a mentorský program a řadu dalších aktivit pro vybrané umělce, agenty a organizátory.

Debutové album kvarteta, v němž hrají ještě Franciszek Raczkowski (piano), Michał Aftyka (kontrabas) a Michał Szeligowski (bicí), přináší vpravdě ilustrativní improvizovanou hudbu inspirovanou silou a krásou přírody, emotivností, syrovostí a autenticitou lidové hudby a různými emocionálními stavy člověka. Čtveřice improvizátorů se navzájem poslouchá, vnímá do mentální i fyzické hloubky, inspiruje se a kongeniálně pracuje s dynamikou, zvukomalbou, strukturou a texturou postupně vznikajících kompozic. Všechny skladby vycházejí totiž z pouhého nástinu, ba jen letmého nástřelu autorčiny myšlenky či tématu, takže kvartetu to umožňuje proměňovat tvar, charakter a formu skladeb při každém vystoupení v závislosti na aktuálním okamžiku, náladě, akustice koncertního prostoru a energii publika.

Při nahrávání alba bylo kvarteto očividně ve výtečném rozpoložení. Každá z deseti skladeb má vlastní vůni i pach. Vůní jsou folklórní motivy, nesoucí melancholii a smutek („Podrugiej stronie snu“, „Trzy rozdziały o pewnym słomianym uczuciu “), pachem pak zneklidňující freejazzové rozvolnění („Atonal“), změť vášní („Mikstura“), syrový, živočišný nářek („Lament“) či vše v jednom strhujícím, vzrušujícím a proměnlivém toku („Węże“, „Podans“). Instrumentální výkony jsou vyzrálé, dynamicky i výrazově bohaté. Vévodí samozřejmě lídryně; plnokrevný, impresemi i emocemi nasycený zvuk houslí, čerpající z polského folklóru a moderního jazzového výraziva včetně free jazzu, občas doplňuje souzvučnou či kontrapunktickou vokální linkou, tu zadumaně, onde dravě, s vášní. V její hře se skrývá esence ženství. Pianista nabírá plnými hrstmi a neobyčejně citlivě z minimalismu, Chopina, hard bopu i free jazzu, přičemž výraz nikdy nepřepálí. Rytmika tvoří flexibilní polyrytmy, kdy i bicí dokáží křehce i třeskutě umocnit hudební kresbu; kontrabasista přitom hraje často smyčcem, takže podtrhuje harmonickou hustotu.

Nový úsvit polského jazzu?
AMALIA UMEDA QUARTET: Nowoświt
Troufám si říci, že s debutem kvarteta Amalie Umedy nastal vskutku nový úsvit polského jazzu!
Hodnocení čtenářů36 Hlasů
5
Hodnocení

Album vrcholí poslední trojicí skladeb, v nichž se výše zmíněné atributy propojují v dokonalou jazzovou syntézu. Ačkoli převažuje baladičnost, je v nich tolik emocí a vášnivosti, že je kvarteto musí jakoby dusit. Tím ale vzniká obrovské pnutí uvnitř hudební materie, jež se při poslechu mění v napětí až hmatatelné. Energie tak nepůsobí výbušně, ale jako chvějící se proud, který vplouvá do nitra nejen ušima, ale hlavně srdcem. „Echoism“ mísí minimalismus, folklór a seifertovské exprese, „Młynarsis“ zase romantismus a houstnoucí dramatičnost (připomínající v případě houslí a vokalizování naši Ivu Bittovou), aby vše vyvrcholilo na více než desetiminutové ploše skladby „Modlitwa“, vpravdě až podprahově výbušné, ale o to sugestivnější a zároveň opojnější. Střet tklivosti, křehkosti, třeskutosti, zlověstného ticha, samoty, meditace, blouznění, vrásnění, hutnosti a tragičnosti…

Troufám si říci, že s debutem kvarteta Amalie Umedy nastal vskutku nový úsvit polského jazzu!