Při poslechu nového alba Milli Janatkové nelze být v klidu!

Při poslechu nového alba Milli Janatkové nelze být v klidu!

Jak jsme vás již informovali, písničkářka a neobyčejně inovativní umělkyně MILLI JANATKOVÁ vydala ve vlastní režii nové autorské album „Klid, prosím! / Quiet, Please!“. Nahrála si ho i celé sama, kromě zpěvu a instrumentální složky je také autorkou grafiky obalu a obrazové části bookletu. Dle jejích slov album je věnováno tělu a psychice, nejvěrnějším přátelům, jež si zaslouží naši láskyplnou péči. Také je věnováno rodině a předkům za bohaté životní zkušenosti, i všem, kdo se nebojí podpořit druhé lidi, kteří se ocitnou v krizi. Novinku, která je v distribuci Supraphonu, pokřtila 20.května ve vršovickém divadle MANA.

Milli Janatková pracuje na projektu „Klid, prosím!“ již od podzimu 2014. Tedy souběžně s tvorbou materiálu pro album „Mým kořenům“ (2017) a předchozí „Hluboko / Deep“. Na něm hledá vlastní kořeny a taktéž identitu národa jako takového. A to skrze středověké písně, jež umně upravila a také sama nahrála. Během sedmi let ale napsala také vlastní písně, jež se obracejí k současnému člověku, který je vystaven působení stresu a dalším destruktivním tlakům na jeho organismus; zároveň ukazují možnosti obrany proti nim. Vznikly tak písně věnované různým částem těla a psychice. Vycházejí z osobních zkušeností autorky, což se do nich promítá a činí z nich vskutku písničkové perly…

Dvanáct písní z projektu „Klid, prosím!“ jsou částečně zpívány v latině; samozřejmě, je to základní lékařský jazyk, ale zde navíc přináší místy až mysteriózní náladu. Ostatně lidské tělo a psychika jsou dodnes opředeny tajemstvím. Po hudební stránce se písně dají charakterizovat jako alternativní folk, ale klidně by mohly figurovat i vedle tvorby jazzových písničkářek či interpretů world music. Navíc je v lecčems překonávají. A to šíří aranžérských nápadů, včetně použití netradičních nástrojů, jež nepatří mezi ty hudební. A jako kytaristka a hráčka na rytmické nástroje by mohla směle konkurovat leckteré hvězdě world music a jazzu…

Při poslechu nového alba Milli Janatkové nelze být v klidu!
Milli Janatková: Klid, prosím! / Quiet, Please!
Hodnocení čtenářů40 Hlasů
5
Hodnocení

Album otevírá „Dechová“; řízný folk, zpěv žensky krevnatý, umocněný vrstveným vokálem, užitím dechového trenažéru a výborným textem („…Zažívám chvíle/kdy stopy černé/jsou bílé“). V latině zpívané, jímavé písni „Ušní“ je mimo jiné kytara hlazena, zazvoní rolničky, louží se čajový sáček v bylinném čaji, zvučí indické mísy a indický zvonec. „Štítnožlázová“, taktéž s latinským textem (se závěrečným veršem ve smyslu „teď už vím/sebe uchráním“), je svižně frázovaná, s výrazným perkusivním zvukem (kovový shaker, cabasa, cajon) a posléze zahuštěná flamencovým výrazivem. Antré k písni „Srdeční“ obstarává tlakoměr, poté se line něžná lyrika, nadějeplná („…Věřit se učím/Kde počátky jsou?/Ožívám/Vzkvétám zemí, vzduchem“), zpevněná perkusemi (djembe). „Hormonální“, latinsky zpívaná a´capella, vokálně bohatá přidávanými vrstvami, pouze s údery bubnu, tak to je vskutku mistrně vybroušený diamant mezi písněmi. „Zádová“ nese poselství jímavé, zprvu smutné, nakonec prosvětlené nadějí, protože již „dávám svým zádům jen co unesou…“. V „Oční“ vytváří Janatková téměř elektroakustický zvuk pomocí bylinných semen ve sklenici, gongu, kovových tyčí a kladívka; výrazivo, takto zanícené, a navíc zasycené rytmikou (cajon), stává se patřičně dramatickým, což se kongeniálně snoubí se zpívaným českým textem („…Jednou se stalo, že jsem malovala/zubatá kola oči vyřezala…“). „Protiúzkostná“ je vskutku svižná, optimistická, šťavnatá píseň prosycená latinsko-americkou příchutí, hlavně díky tradičním perkusím (claves, bonga, guiro) a latinsky zpívaným textem ve smyslu „naslouchám svému hlasu“.

Naopak píseň „Bezžlučníková“ je prodchnuta náladou fado, umocněná latinským textem plným naděje (…„Postupně/bezpečně/jdou ven staré jizvy/Znovu se učím být…“) a vyjádřeným též bohatým vokalizováním; také instrumentář je obohacen (považte!) o teploměr, chirurgické kleště, plechový tác, lékařské zprávy a dokonce hovězí maso s novým kořením! Janatková de facto v písních využívá prvky Musique concrète; sice to není až tak vzácné, ale v jejím případě nejsou prvoplánově explicitní, nýbrž spoluvytvářejí celkový sound. A to není v současném písničkářském světě rozhodně obvyklé. „Klidová“ je směsí zvukové niternosti (znějí dokonce indonéské rituální perkuse tvořené ořechovými skořápkami a plody); ovšem i klid může obsahovat vášeň! „Mozková“ je zahuštěna přírodními, dřevěnými, kovovými a hliníkovými předměty jako perkusemi, jež znějí až mysteriózně, se svižně zpívanými latinskými verši. Ty vystřídá vokální polyfonie, přidají se bicí, dochází k mohutné gradaci folklórní síly a´la Balkán. Finále výsostně vydařeného alba je ve znamení harmonie – „Rovnovážná“ je vlastně instrumentálka, kde je vokál dalším nástrojem. Janatková svým hlasem vytváří dynamicky i výrazově proměnlivý tok, od nápodoby perkusí přes šepot až po ambientní drone. Perkusivní spodek obohacuje monochord a rámový buben. Etnický zvuk pak ústí v meditativní ponor…