Michel Camilo se stane první vlaštovkou 27. Mezinárodního festivalu jazzového piana

Michel Camilo se stane první vlaštovkou 27. Mezinárodního festivalu jazzového piana

Naposledy editováno:

Jarní prology podzimního MFJP už se neodmyslitelně zařadily do pražského kulturního života. V minulosti na nich předesílaly festivalové dění legendy Kenny Barron, Marc Cary či George Cables. Ani letošní prolog, který proběhne už v předjaří, 7. března ve Dvořákově síni pražského Rudolfina, nebude v oné hvězdnosti výjimkou. Postará se o něj nositel Grammy Michel Camilo.

Pianista a skladatel Michel Camilo už dávno patří ke skutečným jazzovým velikánům. Spolupracoval s ikonami jako Dizzy Gillespie, Jaco Pastorius, Toots Thielemans, Herbie Hancock, Wynton Marsalis nebo bratři Breckerové. K jeho žačkám patří Hiromi a Esperanza Spalding. Ale především, od poloviny 80. let udivuje svojí bohatou profilovou diskografií a alby, na kterých ho doprovází jak jazzová elita, tak i přední klasická tělesa, např. Symfonický orchestr BBC nebo Barcelonský symfonický orchestr. Nezanevřel totiž ani na svoje „vážné“ základy.

Naše publikum už se na vlastní uši přesvědčilo o Camilových kvalitách a nadžánrovém přehledu díky vystoupení se španělským flamencovým kytaristou Tomatitem v roce 2018. Michel Camilo je ovšem také mistrem sólových klavírních recitálů, o čemž se můžeme přesvědčit díky albům Solo (2004), What’s Up? (2013) a Live In London (2017).

Budoucí maestro se narodil v muzikantské rodině 4. dubna 1954 v Santo Domingu, hlavním městě Dominikánské republiky. Už jako dítě se nadchl pro hru na akordeon, ze kterého v devíti letech přestoupil na klavír a zahájil studium na Národní konzervatoři. Zdálo se, že je předurčen k dráze klasického pianisty, v šestnácti už hrál jako sólista Národního symfonického orchestru Dominikánské republiky.

Vše ovšem změnil jediný okamžik, kdy čtrnáctiletý mladík uslyšel v rádiu skladbu Tea For Two od Arta Tatuma:

Okamžitě mě chytila za uši. Chtěl jsem ji doslova nasát, bych se její styl naučil. Posléze jsem zjistil, že tohle je ten jazz,“ smál se Camilo v rozhovoru pro prestižní magazín All About Jazz.

Nasál „onen styl“ dokonale a když ve svých sedmnácti jamoval s Harvard University Jazz Bandem, který navštívil Dominikánskou republiku, kapelník ansámblu Camila povzbudil ke studiím ve Státech. Talentovaný hudebník s dobrým doporučením nastoupil v roce 1979 na newyorskou Mannes School Of Music a posléze na Julliard School.

V USA už Camilo zůstal. První velkou šanci dokonale využil, když Tito Puente hledal záskok za svého pianistu kvůli koncertu na Montreal Jazz Festivalu v roce 1983. V nadšeném publiku tehdy seděl i saxofonista Paquito D’Rivera, který okamžitě nabídl neoposlouchanému a bravurnímu hráči členství ve svojí kapele. Průlom na hvězdnou dráhu se Camilovi podařil v roce 1985, kdy premiérou vlastního tria v Carnegie Hall vyvolal bouřlivé ovace a nadchl kritiku.

Camilův prolog MFJP už podvakrát odsunuly covidové peripetie. O to více se můžeme těšit na splněné posluchačské přání. V případě mistrů jako Michel Camilo samozřejmě nehrozí žádné nebezpečí z prodlení.

Michal Camilo, 7. 3. 2022, 19.30, Dvořákova síň, Rudolfinum, Praha 1