Kterak si jazz rozumí s Hviezdoslavovými sonety

Kterak si jazz rozumí s Hviezdoslavovými sonety

Zhudebněná poezie bývá doménou především folkařů a rockerů, o to jsem s větším potěšením přivítal projekt „Hviezdoslav: Sonety“, pod kterým je podepsán slovenský pianista FRANTIŠEK BÁLEŠ. Zhudebnil a zaranžoval deset sonetů národního slovenského básníka Pavla Országha Hviezdoslava, natočil je se svým ANSÁMBELEM a vydal na značce Hudobný fond-Musica Slovaca 8.listopadu 2021. To znamená v den stého výročí básníkova úmrtí…

Kterak si jazz rozumí s Hviezdoslavovými sonety
FRANTIŠEK BÁLEŠ Ansámbel: Hviezdoslav: Sonety
zvuk
obal, booklet
Hudba
tvůrčí odvaha
Hodnocení čtenářů5 Hlasů
4.6
Hodnocení

František Báleš koncertuje od roku 2006; spolupracoval mimo jiné s Erikem Rothensteinem. V jeho ansámblu hrají kontrabasista Vladimír Máčaj a bubeník Juraj Šušaník, zpívá zde Matúš Uhliarik. Hviezdoslavovy sonety nejsou prvním Bálešovým projektem zhudebněné poezie; v předchozích „Básních múzických“ zhudebnil vedle známých československých autorů (Smrek, Dilong, Skácel…) také básně vlastní. Nynější Sonety představují logické vyústění jeho snah o fúzi jazzu a poezie. A rád konstatuji, že nadmíru vydařené!

Báleš zhudebnil prvních deset Hviezdoslavových sonetů, to znamená z let 1882-86. Jsou to ty méně známé; básník se proslavil až pozdějšími „Krvavými sonety“. Přikládám jejich znění, neboť kdo se zajímá hlouběji o slovenštinu, bude to pro něj přímo pastva pro oči a duši. Autor Báleš k tomu říká:

Trúfalosť spojiť poéziu s hudbou, ktorá si myslím ňou tak či tak je, ma sprevádza už niekoľko rokov. Krása týchto dvoch umeleckých oblastí mi pomáha udržať sa nad vodou nielen v súčastnosti…“

Báleš nezůstal jen u jazzového tria; k nahrávání si přizval výrazné hosty – flétnistku Márii Rehákovou, křídlovkáře Ondreje Juraši a vokální smíšené sexteto WAF Band.

Album otevírá samozřejmě „Sonet 1“. Postbopový úvod, hutný zvuk, šansonově narativní zpěv, kdy Uhliarik pracuje s každým slovem, hudba patřičně dramatická, obrábějící jeden výrazný motiv, to všechno vás okamžitě vtáhne a udrží pozornost při dalších sonetech po více než hodinu. Vokální výrazivo evokuje trochu Deža Ursinyho, ale vokalista dokáže pracovat s hlasem i jako technicky vyspělý jazzman, klavírní a kontrabasové sólo nadchne každého milovníka moderního jazzu. „Sonet 2“ upoutá monkovským antré, přidá se sbor, takže českému posluchači se mihne myslí C.K.Vokal a jejich rockový šanson, ovšem zde jazzově prokvetlý. V podobném duchu je i „Sonet 6“. Třetí sonet je výsostně dramatický, narativně emotivní, opět se sólovými chorusy a tentokrát neobyčejně tvrdou rytmikou. Na albu nechybí ani šťavnatý swing, i se straight-ahead sóly, včetně bicích („Sonet 4“), balady umocněné citlivou křídlovkou (pátý a osmý sonet), naléhavá lyrika s cohenovským kontrabasem, umocněná flétnou („Sonet 7“) a jazzový šanson („Sonet 9“). Album vrcholí desátým sonetem v hutném a emocionálním hávu spirituálního jazzu avantgardistů z přelomu 60. a 70.let, to jest s vypjatými sborovými pasážemi. Plus jízda klavírního tria… nebo snad let do výšin? Každopádně finále, při kterém vás přepadnou zimomriavky

Texty všech deseti zhudebněných sonetů