Vůně, krása, něha, přátelství i statečnost dvojice Yumi Ito a Szymon Mika

Vůně, krása, něha, přátelství i statečnost dvojice Yumi Ito a Szymon Mika

Vůně, krása, něha, přátelství i statečnost dvojice Yumi Ito a Szymon Mika
YUMI ITO & SZYMON MIKA: Ekual
Hudba
Zvuk
Obal, booklet
Hodnocení čtenářů2 Hlasy
5
Hodnocení

Dalším loňským majstrštykem, který vyšel díky labelu Hevhetia, je bezesporu první společné album dvojice YUMI ITO & SZYMON MIKA. Dostalo titul „Ekual“ a jde o navýsost živoucí symbiózu zpěvu a kytary. O jazzovou improvizaci s příměsí folkového písničkářství…

Yumi Ito, která zde nejen zpívá, je také autorkou textů a aranží. V jejích žilách koluje sice japonsko-polská krev, ale žije ve Švýcarsku. Pod svým jménem natočila dosud tři alba; to z roku 2020, „Stardust Crystals“, bylo přijato s nadšením a popisováno jako neo-classical-art-pop-meets-jazz. Zpěvačka je podobně nezařaditelná jako kupříkladu Joni Mitchell, Gretchen Parlato či mezi zpěváky Theo Bleckman. Se Szymonem Mikou se potkala v Basileji na roční stáži. Tento polský kytarista (a na „Ekual“ hraje také na ronroco) je čtenářům Jazzportu již znám. Jeho nahrávky pro Hevhetii jsem tady recenzoval, včetně triového skvostu „Togetherness“. Jejich společné dílo má mocnou narativní sílu. Album je to o zranitelnosti člověka, strachu, radosti, přírodě, tělu, kráse, živočišné touze, světlu i tmě. A také o alternativním světě, kde nejsou klima, příroda, lidi, politika a společnost otrávené…

Já na Szymonovi oceňuju jeho rytmické schopnosti, které pocházejí z jeho zkušeností s bicími z dětství,“ řekla Ito v jednom rozhovoru. „Já zase původně studovala klasické piano, a proto mě hodně zajímá harmonie a improvizace na harmonii. Zajímá mě frázování a zpěv beze slov. Vlastně mohu s nadsázkou říct, že tvoříme takové imaginární kvarteto – Szymon jako kytarista a bubeník a já jako zpěvačka a hráčka na imaginární piano. Tak totiž přemýšlím, když zpívám.“

To, s čím dvojice přišla, je potvrzením nové kvality současného vokálního jazzu, který mísí improvizaci s narativním písničkářstvím. Yumi Ito je zpěvačkou i vokalistkou zároveň, disponuje dostatečně širokým hlasovým rejstříkem, perfektním frázováním, výslovností (zpívá v angličtině), nebojí se emotivního vokalizování. Leckde připomíná Joni Mitchell, ale není to kopírování; obě pracují s hlasem obdobně, neboť i jako ženy jsou si pravděpodobně blízké. Odstínění emocí není pro současné jazzové zpěvačky samozřejmostí, proto zaplaťbůh za každou takovou! Poslechněte si třeba úvodní „Minha Flor“ (Moje květina) či „Running“; prostě jí věříte každé slovo!

Téměř folkově zní „Float and Drift“, kde něha, procítěnost a jímavost se stínem strachu nezní rozplizle, unyle, kňouravě, jak tomu často bývá u současných folkových, popových a jazzových mrkacích panen. V „Longing“ (Touha) nechává promlouvat tajemství otevřené náruče, po kterém touží každý opravdový muž, ve výrazně písničkářské poloze v „My Restless Mind“ (Moje neklidná mysl) se mísí dramaticky zahuštěná kytarová hra s narativně bohatým hlasem s nevídanou škálou něžných, cituplných poloh. Vokální ekvilibristiku, včetně hlasové improvizace v podobě scatu, najdete ve skladbách „Data Beta“, kde struny a hlas doslova tryskají, a v závěrečné „Yumika“; improvizační žeň plně odpovídá japonskému mnohovýznamovému slovu v názvu – znamená to třeba vůni, krásu, plod, ovoce, něhu, květ, přítele, chválu či statečnost. Což je pro tuto dvojici vlastně navýsost příznačné…