Peter Bernstein zůstává věrný té nejlepší americké jazzové tradici
Peter Bernstein, foto: Jakub Macháček

Peter Bernstein zůstává věrný té nejlepší americké jazzové tradici

Hudba Petera Bernsteina neboří hranice jazzu, není novátorská nebo extravagantní, ale eklekticky v sobě zahrnuje vývoj moderního jazzu 20. století a je zahraná na nejvyšší myslitelné úrovni. Poctivé hudební řemeslo Petera Bernsteina se opírá hlavně o nekompromisně swingující rytmus, melodickou i harmonickou vynalézavost a virtuózní přednes originálních skladeb i jazzových standardů.

Všechno toto je samozřejmě pravda a upoutávky na koncert v Jazz Docku, který se uskutečnil 9.11.2021., nelhaly. Mně v Peterově hudbě ale trošku chybí moment překvapení. Z toho důvodu pro mě tato hudba není tolik vzrušující, jako např. ta Bena Wendela či Davida Tixiera, které jsme mohli vidět na festivalu Jazz On5 v předchozích dnech. I přes tuto skutečnost se však jednalo o kvalitní koncert plný skvělých instrumentálních výkonů všech zúčastněných. Kvartet v hvězdném složení Peter Bernstein – kytara; Sullivan Fortner – piano; Doug Weiss – kontrabas; Roberto Gatto – bicí se zaměřil především na Peterovo aktuální album What Comes Next. V prvním setu tedy zazněly Simple as That či Harbor No Illusions, nebo třeba starší skladba Love for Sale, ve které se najednou našlápli k šťavňatějšímu projevu. Peter se blýskl sólem, které bylo zajímavější než ta předchozí a Sullivan v některých momentech dokoncel přicházel s odpověďmi na jeho fráze. Jakoby nás tímto příjemným oživením chtěli nalákat na druhý set. V publiku byl také Kurt Elling, který hned druhý den vystoupil s Jazz Dock orchestra a mnozí jistě doufali, že by si s kvartetem mohl zazpívat. Bohužel k tomu ani ve druhé části koncertu nedošlo.

Druhý set se odehrál přesně v duchu toho prvního a zazněly v něm například Dragonfly, Jive Coffee nebo bluesová balada Danger Zone. V přídavku nás ještě kvarteto poctilo předělávkou Newark News, peckou od Sonnyho Rollinse ve stylu kalypso, která se také nachází na posledním Bernsteinově albu. Věrni té nejlepší americké jazzové tradici hudebníci potěšili početné publikum, které s povděkem aplaudovalo při každém sóle. 

 

Fotky: Jakub Macháček