Tigran s námi sdílel svůj vnitřní vesmír
Tigran Hamasyan foto: Tomáš S. Polívka

Tigran s námi sdílel svůj vnitřní vesmír

Mezi pianisty je Hamasyan unikátní postavou. Jazz spojuje se svými arménskými kořeny, lyrickou průzračnost vyvažuje výlety do heavy metalu. Hamasyanovo poslední album The Call Within kritika označuje za jeho hudebně nejintenzivnější počin, plný šokujících kontrastů. 

Arménskou hudbu jsem znovuobjevil díky hráčům jako Jan Garbarek či Keith Jarrett, kteří skvěle propojili jazzové myšlení s lidovou melodikou. I kdybych aranžoval nějaký jazzový standard, zapojil bych do něj vlivy z arménské hudby, třeba liché rytmy, vysvětluje Hamasyan. 

Jeho přístup ke klavíru je ostrým protipólem kdysi módního relaxačního jazzu. Hamasyanova tvorba zní jako silné příběhy beze slov. Skladby začínají v průzračné poloze a rychle se promění v impozantní smršť. A přesně tomu dostálo trio ve složení Tigran Hamasyan – piano, vokály, Marc Karapetian – basová kytara, Arthur Hnatek – bicí i 23.10. 2021 v sálu Pražské konzervatoře.

Úvod obstarává Tigran sólo na piano a po chvíli přidá i zpěv, kterým nám evokuje své arménské kořeny. Na éterický úvod dá trio zapomenout nástupem do plných, kdy poprvé pocítíme, o čem tento koncert bude. Celé album je vystavěné na kontrastu vyklidněných pasáží a až “metalového” hlomození. Bohužel mi přišlo, že v auditoriu byl „suchý“ zvuk, který mě zpočátku nepohltil a úplně mi nedovolil se ponořit do hudby hlouběji. Publikum však reaguje přímo zběsile a ovace neutuchají. Jak již bylo naznačeno výše, prezentuje se v podstatě celé nové album The Call Within. Nakonec jsem si i já na zvuk zvykl a přistoupil jsem na Tigranovu hru s až hypnoticky se opakujícími motivy, sekanými riffy, lichými rytmy a meditativním zklidněním. Tigran se často pohybuje do rytmu, škubá sebou, kroutí se a i svým zpěvem emotivně hudbu prožívá. Při Ara Resurrected dokonce vzrušeně vyskakuje ze své stoličky a zvláště v této pestré skladbě nám dává ochutnat ze zvukové palety svého tria, které vytváří potemnělou náladu ještě umocněnou krásnými hlubokými rejstříky na pianu.

Přesně po hodině se muzikanti odeberou do zákulisí, aby se za neuvěřitelně bouřlivých ovací ve stoje nechali přivolat zpět. Toto se opakuje ještě jednou a nakonec nám byla nabídnuta zhruba hodina a půl krásné oduševnělé hudby s patřičným energetickým nábojem. Myslím, že toho večera nikdo nemohl odcházet zklamán.