V Garaně Lars Danielsson představoval nové album Cloudland v kvartetu a byla to snad nejlepší možná tečka za festivalem, jakou si lze představit. Do Prahy se však na Novoměstskou radnici vydal pouze v duu s Grégorym Privatem. Pokud by se na první pohled mohlo zdát, že budeme o něco ochuzeni, opak byl pravdou a vzhledem k prostoru byl koncert v duu ideální volbou. Navíc možná ještě více vynikla krása Larsových melodických kompozic a ve dvou prostě musejí jít hudbě na dřeň. Hrálo se samozřejmě převážně z novinky Cloudland, ale skladby zazněly v různém pořadí.
V The Fifth Grade vynikla vzájemná interakce obou hráčů a bylo vidět, jak se vzájemně poslouchají a reagují na sebe. I když šlo o napsanou hudbu, místa na improvizace bylo více než dost. Sólo Grégoryho obecenstvo oceňuje nadšeným potleskem, pak přichází řada na Larse, aby se také blýskl. Nejde však o bezduchou exhibici, svou virtuozitu nemusejí pánové nikomu dokazovat. Tady jde v první řadě o hudbu a radost z ní. Skladbu poté dotáhnou do konce společnou souhrou a opakováním různých motivů, přičemž báječně pracují s dynamikou.
Následující procítěná balada Sacred Mind opět dokazuje, jak je v duu důležitá právě dynamika a tím jak si s ní oba dva pohrávají, mě fascinují. Když Lars vezme do ruky smyčec, užíváme si nádherného tklivého zvuku kontrabasu, který ještě umocňuje vibratem. Atmosféra by se dala krájet.
Další skladbu se Lars Danielsson rozhodl věnovat městu Lvov na Ukrajině. Jedná se o rozvernou hravou věc, kde dokonce využije svůj nástroj jako perkuse. Uprostřed koncertu také odehraje sólový kus na kontrabas, aby se v další skladbě mohl opět připojit Grégory a mohli jsme si dosyta užívat jejich mistrné napojení a souhru, kdy fungují jako jeden organizmus. Při dalším použití smyčce se publikum doslova tetelí blahem.
V závěru koncertu zahrají například ještě Desert of Catanga, ve které si Grégory střihne famózní sólo a vypadá to, jakoby chtěl na pódiu nechat duši. Samým vzrušením a zápalem pro hudbu se nadzvedává ze stoličky a diváci toto vystoupení také patřičně oceňují. Zahanbit se nenechává ani Lars a na kontrabas dokonce zaslapuje a opět si z něj udělá na chvíli i perkusivní nástroj.
Nádherný koncert s hudbou ze skvělého alba Cloudland, které se mi asi ještě chvíli jen tak neoposlouchá.