JazzTM, Piața Libertății, Timișoara, Rumunsko, 3. července 2021
Po prvním, nadmíru vydařeném večeru jazzového festivalu JazzTM na náměstí Svobody v rumunském Temešváru sliboval sobotní program světové hvězdy, které uvedla domácí Adi Stoenescu Group ve složení: Adi Stoenescu – el. piano, Arnau Garrofé – tenor sax, Mikhail Ivanov – basa, Borislav Petrov – bicí.
Stylově a kompozičně dynamický projekt nabýval řady podob vedených elektrickým klavírem a saxofonem. Přestože mainstreamové skladby obsahovaly prvky indie, popu a rocku, referenčním bodem zůstával ten, který byl dán improvizací a spontánní interakcí všech členů kvarteta.
Michal Kratochvíl: Druhý den festivalu z mého pohledu začal vlažněji. Místní scénu se jal zastupovat Adi Stoenescu se svou kapelou, od kterého jsme se dočkali solidního výkonu, avšak nejednalo se o nic objevného či překvapivého. Příjemná fusion, která neurazila, ale výraznější zážitek také nezanechala.
Odhadem 2000 diváků se přišlo podívat na hlavní číslo sobotního koncertu: Ibrahim Maalouf – Quelques Melodies. Bravurní trumpetista Ibrahim Maalouf, narozený v libanonském Bejrútu, je jedním z nejpopulárnějších instrumentalistů současné francouzské hudební scény. V listopadu 2020 oslavil Ibrahim 40. narozeniny a vydal nové album 40 MELODIES. Poprvé v duetu s Françoisem Delportem, svým kytaristou z posledních deseti let. Svými „několika melodiemi“ nadchli a společně několikrát rozezpívali celé publikum.
Velmi vděčné až dojemné vystoupení skvělé dvojice.
Michal Kratochvíl: Musím se rovnou přiznat, že toto není Ibrahimův projekt, který by se řadil mezi mé oblíbené. V tomto duchu se bohužel odehrál i daný koncert a marně jsem vzpomínal na jeho kapelu, s kterou vykouzlí až rockovou show s pořádnýma koulema. Je sice fajn, že v duu kytara s trubkou dovedou zahrát spoustu muziky, Ibrahim to vše bohužel prokládá pro mě poněkud laciným hecováním publika a snahou o jeho zapojení. Ať již tleskáním, zpíváním melodií, nebo dokonce pískáním, které poněkud nevyšlo. Na mě vše působilo poněkud zbytečně a raději bych si užíval více muziky. Byl jsem však spíše výjimkou, neboť odezva publika byla vřelá a nadšená a nalezlo se dosti příznivkyň něžného pohlaví, které na jakoukoliv interakci reagovaly vřeštěním. Prostě mi to nějak nesedlo a těším se na nějaký další koncert, tentokráte však celé kapely.
Na prvního mimoevropského hudebníka jsme si museli půlhodinku navíc počkat, Gonzalo Rubalcaba dorazil po 30-ti hodinové cestě přímo k osamocenému klavíru na jevišti, poděkoval všem za trpělivost a spustil strhují Spain, rozvedenou podle jeho kubánských pravidel. Jeho solo piano koncert byl krásným hudebním zážitkem, ve kterém Gonzalo Rubalcaba dokázal spojit různorodé prvky kubánské a americké jazzové tradice do svěžího, moderního celku.
Hudebně zatím nejsilnější vystoupení na JazzTM.
Michal Kratochvíl: Na toto vystoupení jsme si museli chvíli počkat, neboť se vyskytly nějaké problémy s cestováním. Gonzalo však dorazil a jak se nám přiznal, strávil více než 30 hodin na cestě díky různým problémům z důvodu covidových restrikcí a nařízení. Nakonec však skutečně stanul na pódiu v Temešváru a předvedl nám uchvacující sólové vystoupení. Úvodní variace a jistě i nádherná pocta Chicku Coreovi v podobě Spain mě nadchla a poté jsem se již nechal unášet hudbou a ztratil se v ní. Kamkoliv se nás Gonzalo rozhodl vzíti, s chutí jsem ho následoval a jeho sólový recitál jsem si nadmíru užil. Nakonec tedy i druhý den stál za to!