JazzTM, Piața Libertății, Timișoara, Rumunsko, pátek 2. července 2021
„Jazz byl od svého počátku definován jako rozmanitý a multikulturní hudební žánr, ještě než tyto pojmy vznikly jako nepřetržitá směs lidí, pocitů a hudby. Vycházíme-li z této myšlenky, je pořádání velkého jazzového festivalu v Temešváru přirozené a symbolické. Festival vytváří symbol pro město, které ho hostí, a posiluje jeho identitu. JAZZ™ přichází oslavit pulzující kulturní energii Temešváru.“
Úvodní slovo primátora Temešváru a zejména přitažlivý program po dlouhé koncertní pauze nás přesvědčil o zastávce na JazzTM cestou na jedinečný Gărâna Jazz Festival.
Velká scéna a rozsáhlé hlediště na náměstí Svobody slibovaly velkou jazzovou akci pro 2000 – 3000 diváků, což se zejména v sobotu a neděli potvrdilo. Zajímavé byly kolejnice těsně pod podiem pro vozík kameramana, po kterých ho vozil jeho asistent neustále zleva doprava, což přinášelo zajímavé možnosti pro focení.
První rumunská kapela Marta Popovici & On The Fly mile překvapila moderním originálním repertoárem. Výborná zpěvačka Marta Popovici je jedním z nejslibnějších hlasů nové generace, která tvoří současnou rumunskou jazzovou scénu. Projekt On The Fly, který založila v roce 2018, vychází z jazzové hudební stylistiky a je živým a svěžím projevem mladé místní generace, která kombinuje hudební tradici tohoto žánru s moderními zvuky, jako je soul, r&b, neo-soul, trip-hop.
Michal Kratochvíl: Skvělý moderní zpívaný jazz v angličtině. Skladby byly dostatečně originální a vystoupení mělo šťávu. Jednalo se o velmi příjemný start celého festivalu a je s potěchou vidět, že i v Rumunsku je velmi nadějná mladá generace. Místy se objevily náznaky prog rocku a v některých skladbách až pinkfloydovská atmosféra. Pokud bych měl styl kapely přirovnat k někomu v českém prostředí, napadala mě Marta Kloučková.
Druhé páteční vystoupení, italské trio Pino Jodice meets Blewitt, prostřednictvím hudby spojovalo dvě různé generace, přičemž obě mají za úkol vytvářet novou, vzrušující hudbu. Pino Jodice, pianista, skladatel, aranžér a jazzový dirigent z Neapole, je profesorem jazzové kompozice na Conservatorio di Musica „Giuseppe Verdi“ v Miláně a zakladatelem a ředitelem PJO – „Pino Jodice Jazz Orchestra“, OJP – Parthenopea Jazz Orchestra.
Mladou generaci v triu reprezentovali Oscar Cherici (elektrická baskytara a kontrabas) a Gian Marco De Nisi (bicí) ze skupiny Blewitt, jejichž záměrem je tvořit hudbu oproštěnou od omezení daných hudebním žánrem. Výsledkem je syntéza klasické hudby, jazzu a rocku, přičemž vlivy se rozšiřují od neosoulu po středomořskou etnickou hudbu, od avantgardní hudby po tradiční jazz.
Michal Kratochvíl: Špičkové trio s velice šťavnatým zvukem naživo. Obzvláště elektrickou baskytaru jsem si užíval v kontrastu s akustickým pianem. Když se sešli v hlubokých tónech, byla to slast. Pino Jodice není stálým členem Blewitt, ba naopak je o několik generací před nimi, nicméně jakoby mu mladická energie této rytmické sekce vlévala do žil nadšení a energii a bylo vidět, že jim spolupráce náramně sedí. Zvuk byl skvělý a koncert měl neskutečný tlak, vezmeme-li v potaz, že se jednalo o jazzové trio. Velmi jsem se bavil.
Slíbená video ukázka:
Vrcholem prvního večera byl jednoznačně rakouský, šestičlenný Manu Delago – Circadian Ensemble, jehož vedoucí perkusista Manu Delago hrál velmi působivě na švýcarský membránový nástroj Hang (handpan). Stejně jako jeho poslední alba „Circadian“ a „Circadian Live“ provázel Circadian Ensemble posluchače cyklem spánkových fází: lehký spánek, hluboký spánek a náhlé probuzení. Živá interpretace jeho složitých a dynamických skladeb nádherně přetvářela atmosféru pulzujícího rytmu, euforické atmosféry i eruptivních kakofonií. Skvělé zakončení prvního dne na JazzTM!
Michal Kratochvíl: Akustický úvod koncertu dal vyniknout nádhernému zvuku handpan bubnů. Tento nástroj umí navodit snovou romantickou atmosféru, která k danému večeru naprosto sedla. Pak se najednou připojil zbytek ansámblu a z pódia se valila vlna energie, která obecenstvo zcela pohltila. Velmi mě potěšilo využití basklarinetu, mého oblíbeného nástroje, který má nádhernou barvu. Třeba v momentě, kdy se skladba přehoupla z klidu do rytmicky odsekávané pecky a basklarinetovým sólem, bylo to skvělé. Když Manu sedl za bicí, ansámbl se rozjel na plné obrátky a navozená hypnotizující atmosféra by se dala krájet. Zazněla dokonce i příčná flétna nebo barytonsaxofon, zvuk kapely hrál všemi barvami, rytmicky to bylo zajímavé. Myslím, že lepší první den jsme si nemohli přát.
Slíbená video ukázka:
