Logika písní Sarah Jerrom
Sarah Jerrom: Dream Logic
zvuk100%
obal100%
hudba70%
90%Průměrné skóre

Třetím albem pod svým jménem se vskutku vehementně přihlásila o slovo kanadská jazzová zpěvačka, skladatelka a pianistka SARAH JERROM. Zove se „Dream Logic“, což je zároveň její kvarteto, působící od roku 2017 v Torontu. CD vydal 26.března label Three Pines Records.

Sarah Jerrom studovala kompozici u Christine Jensen, Christophera Smithe, Ricka Wilkinse a Andrewa Downinga, jazzovou interpretaci pak u Heather Bambrick, Christine Duncan, Terryho Promanea a Phila Nimmonse, a to na Torontské univerzitě. Studia absolvovala v roce 2005. O dva roky později spatřilo světlo jazzového světa debutové album „Illuminations“, které bylo autorské ještě z menší části, v roce 2017 se už ale objevil „The Yeats Project“, v němž zhudebnila jedenáct básní irského barda Williama Butlera Yeatse. Mezi instrumentalisty zde najdeme např. Ernesta Cerviniho, člena kapely TuneTown, a kontrabasistu Roba McBridea, který figuruje i na novince. Na ní ho doplňují další dva výteční torontští muzikanti: kytarista Harley Card a bubeník Jeff Luciani. Sarah Jerrom tu pak nejen zpívá, ale také hraje na piano, což v předchozích nahrávkách nečinila. Na ploše více než 68 minut tak zní kreativní improvizace, vycházející z jazzové tradice, ve spojení s popovou i folkovou melodičností. Tématy jejích písní jsou naděje, smutek, láska, ženské strasti a touhy. Název „Logika snu“ odkazuje ke společné lásce aktérů k filmům Davida Lynche, jež se také promítla do jejich hudby. Ve většině z 13 písní tohle všechno funguje náramně…

Některé písně jsou na můj vkus příliš popové, čemuž odpovídá i kratší, rádiová stopáž. V těch pomalejších se ale zase projevuje jediná slabost zpěvačky: její hlas většinou nemá takovou sílu a hutnost, aby baladě dodala jiné emoce, než lyrické. Očividné je to především v písni „Things That Came Out of the Sea“; ovšem potěší kytarové sólo. Harley Card vůbec jako instrumentalista podává úctyhodný výkon! Týká se to především delších písní. V úvodní sedmiminutovce „Snowblind“ si dokonce i zazpívá svým mužným hlasem. Jeho šťavnatě frázující kytara zdobí Orientem načichlý song „Fata Morgana“, kde tvoří protipól línému zpěvu Jerrom. Vrcholem alba je bezesporu více než osmiminutová „Memorabillia“; gejzír lyrické melodičnosti je plný smutku, umocněn kontrabasovým chorusem a mocně gradovaným kytarovým sólem, jenž smutek mění ve vzdor a vášeň.

Dalším plusem alba je rozmanitost. Nechybí vokalizované opusy beze slov – „Sleeping Buffalo Rises“ a „Wheel Remember“ (s excelentním kontrabasovým sólem). Zazní latina („Illusions“), folk s gospelovým nábojem („Rose“ s hostujícím kytaristou Joem Lapinskim, představitelem progresivního kanadského folku), muzikálově dramatická píseň s výtečně hněteným hlasem („Plastic Stuff“; tohle jí evidentně sedí nejlépe!) či odlehčená, nasládlá jazzůvka na text torontské spisovatelky a publicistky Laury Lind („Fergus“).

Je nabíledni, že se leze těšit na další zpěvaččin počin…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..