JULIAN HARTWELL PROJECT: Lyvelife

Slibný filadelfský jazz-funk Juliana Hartwella

JULIAN HARTWELL PROJECT: Lyvelife
zvuk
100
obal
80
hudba
70
83

Filadelfská jazzová scéna sice nehraje prim podobně jako ta newyorská či sanfranciská, ale daří se zde funkovým, R´n´B´ či hiphopovým fúzím s jazzem. Dokazuje to i album „Lyvelife“, jež 12.března ve vlastní režii vydal JULIAN HARTWELL PROJECT…

Cele autorské album navazuje na eponymní debut z roku 2015. Mladý klávesák a skladatel Julian Hartwell i na novince propojuje instrumentální jazz-funk se soulem a popem, a to ještě výraznějším způsobem, neboť tři z pěti skladeb jsou zpívané.

Hartwell sbíral zkušenosti s Terellem Statfordem, Christianem McBridem, Jimmym Heathem a Jonem Faddisem, vystupuje i sólově s klavírem, je vyhledávaným studiovým hráčem pro nahrávky filadelfských interpretů popu, R´n´B´ a hip-hopu. Našinci ho mohli slyšet na vlastní oči v pražském klubu U Staré paní v rámci jeho evropského turné na podzim 2018. Vytoupil zde s kvartetem, v němž s ním hráli Jakub Cirkl (altsax), Petr Nohavica (bicí) a Luan Gonçalves (kontrabas). Vznikl tak i záznam, který vyšel na digitálním albu „Live In Prague“.

Hartwell sice nové album označuje jako EP, ale jeho stopáž je bezmála 38 minut. Základem je tu kvinteto, ve kterém vedle Hartwella s pianem a elektronickými klávesovými nástroji dominují trumpetista Vince Turnbull, tenor a sopránsaxofonista Dylan Band, el.basák Rodrigo Pichardo a bubeník Matthew Jernigan. Doplňuje je čtveřice hostujících instrumentalistů, včetně altsaxofonisty Mervina Toussainta, jenž hraje ve třech skladbách. A pak je tu trojice vokalistů.

Otvírákem budiž „Now Is“ s říznými funky groovy a dialogem sólující trubky a sopránky. Bohužel zpěvačka Stephanie Cole s instrumentálním obsahem příliš nesouzní; její zpěv je průměrný, až šedivý, plochý, prostě zoufale nevýrazný. Následuje instrumentálka „Abstract“ s výrazným tématem a snaživými sazbami a rytmickou linkou, jenže mám zpočátku takový neodbytný pocit, že to všechno jaksi plave v řídkých vodách. Naštěstí kapela přidá na intenzitě, nastoupí sóla (altka, trubka, piano, el bass), při nichž proud zhoustne. Ve svižnůstce „Rough Sketch“ zpívá V.Shayne Frederick a ten s instrumentalisty rozhodně drží krok; Hartwell tu mimochodem vystřihne skvělé sólo na el.piano. Zpěv je šťavnatý, frázování plnokrevné. V melodické baladě „Mornin´Luv“ se posléze blýskne svým civilním soul-pop-jazzovým vokálem Gary Dawkins. Můžete si zde také vychutnat lyriku tenorsaxofonového sóla. Finále je pak ve znamení navýsost vydařené, vrstevnaté a svižné skladby „Funk All Night“; na ploše 10 minut a 20 sekund se střídají svěží instrumentální nápady, včetně psychedelických názvuků kytary (Russell Gelman-Sheehan), muzikanti umně pracují s dynamikou a zahušťováním, rytmiku umocňují perkuse (Keaton Thandi), dechy jsou posíleny o trombón (Steve Tirpak), nechybí sólové jízdy (trubka, tenorsax, el.kytara). Tahle pecka je rozhodně příslibem. A je škoda, že předcházejícím skladbám přece jenom takový říz a šťavnatost chybí…