Deset let života Roberta Keßlera v novém albu
Robert Keßler

Deset let života Roberta Keßlera v novém albu

Robert Keßler: Bloodline
zvuk
100
obal
100
hudba
90
97

Pokrevní linie – to znamená něco jako rodokmen. Každý umělec se musí rozhodnout, komu se cítí zavázán a proč. Sám sobě, a tedy i těm, kteří se mohou ztotožnit s jeho tvorbou, nebo vnějším faktorům, jako jsou mediální očekávání, duch doby či společenská situace.“ Toto jsou slova německého kytaristy ROBERTA KeßLERA k druhému autorskému albu „Bloodline“. A tvůrce učinil velmi jasné rozhodnutí, o čem jeho nová nahrávka bude…

Nejde ale o koncepční album. Přesto je jeho dramaturgie a výrazová tvář jednotná, neboť do něj kytarista navýsost přesvědčivě otiskl svůj život za posledních deset let; čili svoji roli otce, kamaráda i obětavého kouče mnohých mladých hudebníků. Celé ty roky myslel na jiné, sebe odsunul do pozadí. Jeho úspěšný debut „Jasmin“ vyšel už v roce 2008 (byl nominován dokonce na Album roku!), teprve před dvěma lety začal vznikat materiál na novou desku. Keßler se obklopil muzikanty, se kterými ho pojí dlouhodobé vazby. S bubeníkem Tobiasem Backhausem se zná už od studií, Andrease Henzeho považuje za nejvytříbenějšího kontrabasistu na berlínské scéně. A společně natočili skvostné album! Vyšlo 19.března na značce GLM Music.

Robert Keßler studoval na Jazzovém institutu v Berlíně u Kurta Rosenwinkela a Jiggse Whighama. Je členem klezmer-jazzového tria Klezmeyers (+ klarinetistka Franziska Orso a basák David Hagen), zhusta doprovázel vokální osobnosti napříč žánry (např. Jocelyn B.Smith, New York Voices, Udo Lindenberg). Navštěvoval workshopy jazzových osobností (Mark Whitfield, Aaron Goldberg, Chris Potter…), osvojoval si klasickou kytarovou literaturu, flamenco i brazilskou hudbu. Proto je i jeho jazzová kytara na novém albu tak šťavnatá, vrstevnatá a výrazově bohatá…

Robert Keßler Trio "Jesaja 41,10"

Šest kompozic napsal Keßler, jedna je převzatá. Vyznačují se výraznou melodičností, skvělým frázováním, proměnlivou dynamikou, gradací a improvizačním umem. Kytara samozřejmě vévodí, ale ani rytmická dvojice nezůstává na ocet. Hned v úvodu, ve skladbě „Jesaja 41.10“ (čili Izaiáš: Neboj se – já jsem s tebou, nestrachuj se – já jsem tvůj Bůh. Posilním tě a podpořím, podepřu tě svou spravedlivou pravicí), dostává kytara též zvláštní elektronickou příchuť, ne nepodobnou arabské loutně oud. První sólo si zde vystřihne též basák. Následující „Theo“ je mistrně gradovaná, doslova květnatá balada.

Trio si s chutí zabopuje pak ve svižnůstce „Mann Man“. Nechybí ani moderní swing, a to ve vřelém uchopení skladby Bennyho Golsona „Along Came Betty“, kde si i bubeník zahraje (v pravém to slova smyslu) sólo. Za vrcholy alba považuju baladu „White Lake“, v níž se ale odehraje malé kytarové drama a vrcholí emotivním kontrabasovým sólem, také titulní „Bloodline“, strhující hardbopovou jízdu též se sólem bicích, a konečně závěrečnou, židovsky melancholickou skladbu „Mach Die Äuglein Wieder Auf“, kterou Keßler původně napsal pro výše zmíněné trio Klezmeyers (najdete ji na albu „Emilias Lächeln“ z roku 2015).

Je radostí poslouchat takový jazz, který si nehraje na těžkou intelektuálnost, a přesto (nebo právě proto) je v něm všechno!

Robert Keßler Trio "Mann Mann"