Roberto Magris & Eric Hochberg: Shuffling Ivories

Piano, basa, jazzová historie, současnost…

Roberto Magris & Eric Hochberg: Shuffling Ivories
zvuk
100
obal
80
hudba
90
90

Pianistu ROBERTA MAGRISE, který se pohybuje mezi rodným Terstem a Kansas City, kde založil vlastní label JMood Records, není třeba čtenářům Jazzportu představovat; psal jsem tu o jeho počinech často. Včetně tria MUH, tedy s našimi jazzmany Františkem Uhlířem a Jaromírem Helešicem, naposledy v souvislosti s nahrávkou „A Step Into Light“. První březnový den vyšlo jeho další album, tentokrát v duu s kontrabasistou ERICEM HOCHBERGEM; zove se „Shuffling Ivories“…

Roberto Magris a Eric Hochberg se znají dobře, ostatně figurují spolu již na Magrisově kvintetovém dvojalbu „Suite“ z přelomu let 2019-20 „Suite“. Chicagský kontrabasista patří k těm nejlepším; však spolupracoval s takovými osobnostmi, jakými jsou bezesporu Kurt Elling, Pharoah Sanders, Steve Kuhn, Jack DeJohnette či Pat Metheny. Oba instrumentalisté se ve společném dialogu vydali v podstatě na cestu historií jazzu v minulém století, konkrétně mezi lety 1921 až 1988. Nahrávka je věnována Eubiemu Blakeovi (1887-1983), pianistovi, libretistovi, skladateli ragtimu, jazzu a populární hudby, který je spoluautorem prvního afroamerického muzikálu na Broadwayi, režírovaného taktéž černochem – „Shuffle Along“ (1921). Dvojice pak doputuje až do roku 1988, kdy pianista Andrew Hill vydal cele autorské album „Shades“. A do tohoto širokého rozpětí vměstnala současné, středněproudé pojetí klasické jazzové materie. A i bez dobrodružně avantgardních postupů nenudí…

Bezmála osmašedesátiminutová plocha sestává z kolekce deseti skladeb, z nichž Hillova balada „Laverne“ je tu ve dvojím provedení. Její alternativní track uzavírá album, a do maximálně rozkvetlé lyriky vpouští pianista také estetiku vážné hudby. Jazzový standard, původně populární píseň z dvacátých let „I´ve Found a New Baby“, je kontrapunkticky bohatě uchopen, také moderně rozvolněn a znovu jakoby naporcován. Blakeův ragtime „The Chevy Chase“ je pojat také objevně, stejně tak melodicky perlivá balada „Memories Of You“ téhož autora, provzdušněná kontrabasovými vyhrávkami. Ze sedmdesátých let pocházejí tři skladby. Po zpěvné „The Time Of This World Is At Hand“ pianisty a zpěváka Billyho Gaulta (1975) následuje téměř devítiminutová „Quiet Dawn“, již napsal trumpetista Cal Massey pro legendární album „Attica Blues“ Archieho Sheppa (1972); skvostná, díky klavíru nabluesovělá, ponorná balada s nádherným partem kontrabasu hraného smyčcem, s nádechem naděje. Třetím skvostem je sedmiminutová, tématicky výrazná „Anysha“, kterou zkomponovala varhanice, pianistka a zpěvačka Trudy Pitts pro Raahsana Rolanda Kirka (album „Other Folks´Music“, 1976). Najdeme zde také tři Magrisovy autorské kompozice – úvodní „Shuffling Ivories“ s bluesovým feelingem, „Clef Club Jump“ s dramatickou stavbou a proměnlivou dynamikou a „Italy“ s bohatě uchopenou kantilénovou melodií oběma protagonisty.

Skvělé instrumentální výkony, cit, nápaditost, kongeniální souhra a dialog – to vše zdobí toto album!