Pavel Zlámal a PQ ukotveni v srdcích avantgardistů puštěných ze řetězu
PAVEL ZLÁMAL: Anchors & Hearts

Pavel Zlámal a PQ ukotveni v srdcích avantgardistů puštěných ze řetězu

PAVEL ZLÁMAL: Anchors & Hearts
zvuk
100
obal
100
hudba
100
100

Těsně před Vánoci vydal saxofonista PAVEL ZLÁMAL se svým kvartetem PQ druhé album, dokonce dvojalbum, a to pod názvem „Anchors & Hearts“. Jde zároveň o první počin nového vydavatelství Ma Records, o kterém jsme vás před nedávnem informovali. A jde o první jazzovou vlaštovku, která tentokrát Jaro udělala! A nejenom Jaro… ale celý rok! Natolik je to skvělá, dechberoucí muzika světové úrovně, byť nemilosrdně avantgardní.

Kvarteto oproti debutu „Tyče nevyhnutelné“ z roku 2018 značně zdrsnělo a zesyrovatělo, aniž by ale ztratilo zvukovou i stylovou pestrost či smysl pro melodičnost, byť je tu více střípkovitá, načrtávaná nebo převálcována rytmickými erupcemi. Drsnost umocňuje třeskutý, zvrásněný, místy jakoby rozšlápnutý zvuk elektrického piana, jež se v hudbě PQ objevuje poprvé; hraje na něj samozřejmě Martin Konvička. Aniž by ale opustil akustický nástroj, na který hraje taktéž jedinečným způsobem. Rytmiku s jadernou energií tvoří kontrabasista Juraj Valenčík a bubeník Václav Pálka. Tato čtveřice, jak známo, vyrostla ze živné půdy brněnské JAMU; mimoto sbírali či sbírají zkušenosti na zahraničních jazzových školách (Helsinki, Graz, Vídeň, Basilej). Lídra Pavla Zlámala tu jistě nemusím představovat, psal jsem tu o něm mnohokrát. A pokaždé se zaslouženým obdivem, protože je nejen výjimečným instrumentalistou, improvizátorem a skladatelem, ale pro svůj smysl pro humor, zaujetí a přemýšlivost je člověkem, v jehož společnosti je mi dobře i mimo pódium.

První album „Anchors“ (Kotvy) obsahuje na ploše více než jedenačtyřiceti minut jedenáct komponovaných a promyšleně strukturovaných skladeb. Všechny spojuje vzrušující směs free-jazzu a power-jazzu, ovšem v každém tracku aktéři do tavícího kotle přidávají různé ingredience, a vždycky nápaditě, neotřele a bez pardónu. Hned úvodní „Anchor“ vás smete úderností, hutností, erupcemi, tenorsaxofonovou jízdou do nebe, ale přes peklo, vskutku drtivým tlakem až fyzického charakteru; a pak se náhle z rozdivočelého rytmického chuchvalce vyřine perlivé el.piano v niterném sóle. Kvarteto vůbec pracuje s proměnlivou dynamikou a výrazem natolik nepředvídatelně, že jazz přestává být tím, čím se dosud zdál být (Lynch promine). V „Half Conscious“ se jazzová zamyšlenost mění ve zběsilost v srdci, v „Modern Music“ se posluchač zachumlá do modrého sametu, tkaného saxem, jenže pak se rozběhne piano jako po ztracené dálnici. Úvod do skladby „5th Ascension“ obstarává preparovaný klavír, čímž předzaznamenává silný vliv soudobé vážné hudby, jež se s free-jazzem snoubí dokonale jako něco mimo život a smrt. Zvrásněné tváře pochodují v „March To the Silenced“, dokud nejsou strženy free-jazzem, „Gentleman´s Crosstalk“ je skotačivý, s roztančenou basou, než se ale zahustí v proud, evokující nu-jazz. „Velká láska“ je vyprávěna pianem, a to ženským výrazivem, mužskou roli tu má tenor, který má nakonec navrch. Navrch? Každopádně v závěru uhání, s kladivem v hlavě. A ve „Wolfi, bist du da?“ vítězí humor a Mozart v objetí Sloního muže. To jsem zkusil aspoň na několika ukázkách (a po lynchovsku) naznačit, co se zde děje za jazzové orgie avantgardistů puštěných ze řetězu…

Druhé album „Hearts“ (37:03) pbsahuje 14 tracků, jež vykrystalizovaly ze Zlámalova volného dirigování, což je způsob, který byl vlastní třeba Mingusovi či Zappovi. Všechny skladby jsou nazvány „Conductions“ a očíslovány od 1 do 14. Některé mají ještě dodatečný název, který odráží více Zlámalův smysl pro humor, než nějaký ideový záměr. A opět tu kraluje free-jazz & power-jazz, s ozvěnami soudobky. Ovšem zde větší měrou prosvítají melodie, místy opravdu zpěvné (jednička, čtyřka, 8 „Opus“, dvanáctka). Dalším ozvláštněním budiž přítomnost bluesového feelingu (výrazně v „Conductions 5 Guess What“) a free-jazzová jízda s coltraneovským tenorem ve třináctce; to je obvzlášť vzrušující, uvědomíme-li si vztah Johna Coltranea k free-jazzu. I když… ale to je na dlouhou debatu. A tenhle majstrštyk Zlámalova PQ je na nikdy nekončící poslech!

Dlužno dodat, že jde sice o dvojalbum digitální, ale Zlámal vyrábí pro dvojici CD unikátní dřevěný obal s kováním a vypalovanými popisy, co kus, to originál. Kdo má zájem o tento vpravdě jedinečný artefakt, může se obrátit přímo na něj (třeba Na Facebooku nebo přes jeho webové stránky. Jejich ruční výroba reaguje z pochopitelných důvodů pouze na poptávku…