Noční optika hlásí: Odšpuntováno!
NOČNÍ OPTIKA: Uncork
zvuk100%
obal90%
hudba80%
90%Průměrné skóre

Díky labelu Polí5 bylo 11.prosince odšpuntováno nové album pražského kvinteta NOČNÍ OPTIKA. V pořadí již sedmý počin se totiž jmenuje „Uncork!

Noční optiku založil v roce 2001 klávesák a skladatel Jakub Dvořáček (žák Karla Růžičky a Ivany Loudové, pohybuje se v jazzových, barokních a klasických vodách, skládá též scénickou hudbu pro divadlo Minor) původně jako kvarteto. O rok později přibyl ještě kytarista a skladatel Miroslav Nosek (je členem řady jazzových a barokních souborů). Kvinteto doplňují ještě flétnista a basklarinetista Štěpán Zbytovský (známý z kapely Fanfán Tulipán, jejíž zatím poslední album „Génius noci“ jsem tady recenzoval, violoncellista a baskytarista Jan Keller (Česká filharmonie, soubory autentické barokní hudby) a bubeník Jan Dvořák (Max Band, Jazz Side Band). Debutové album, a vskutku výtečné, realizovali v roce 2007 na značce Arta Records – „Herbarium“. Novinka dále cizeluje fúzi jazzu, rocku a klasické hudby, a jak sami sebe aktéři přiléhavě charakterizují, výsledkem je jakási periferie, předměstí jazzového mainstreamu, kam probleskují ozvuky pulsující horečky metropole i vanutí sešeřelých hladin lesních tůní. Meditace neurotikova a úprk flegmatika… A Štěpán Zbytovský v jednom z nedávných rozhovorů poznamenává: „Cítili jsme tvůrčí přetlak i obecnější napětí a měli jsme dojem, že je třeba nějak odšpuntovat.“ A tak s plnou parádou v časech pandemie odšpuntovali…

Šestapadesátiminutové album představuje vyrovnanou kolekci deseti skladeb, z nichž šest napsal Nosek a čtyři Dvořáček. V prokomponovaných kompozicích, ověnčených sólovými chorusy, muzikanti spojují všechny přísady lehounce, přirozeně, aniž by tyto jakkoli zparchantěly, jak se to dnes pod hlavičkou crossoveru či jakéhosi post a něco často stává. Všechny zdobí umná práce s proměnlivostí výrazovou, rytmickou i dynamickou. A nikdy to není samoúčelné, pouze na vnější efekt.

A tak posluchače zavalí nabroušená kytara v kontrastu s flétnou a různobarevnými souzvuky v úvodním tracku „Quarantension“ (Karanténa). „Blues“ se od monkovského antré a přes tradiční west-coastovou měkkost s flétnovým sólem dostane k art-rockové hutnosti. „Čtvrteční tanec“ je prosycen cool-jazzem, umocněným basklarinetem. „Gold Rush“ je naopak hodně drsný, s free-rockovou kytarou, a to v kontrastu s basklarinetovým sólem a dětinským pianem; nechybí ani sólo bicích. „Tlumok“ lehce evokuje Jazz Q. zvukem el.piana; kytara tu ale švitoří, provzdušněná flétna a violoncellové pizzicato umocňují zvukomalebnou lyriku. „Gurgle-Chatter“ (Bublání-švitoření) je prošpikované coreovskými frázemi z raných jazzrockových časů. „Tune For Mr.Tesaro“ se poklidně řinou ze studnice klasické hudby. „Herbal Imprints“ jsou tvořeny jemnými a perlivými impresemi, jež naruší ostnatá erupce bicích. „Flower Resistance“ je nasáklý barovou atmosférou, aktéři si udržují humorný nadhled (podobně, jako to činily Velebného soubory), nechybí ani vůně brazilské kávy. Album pak ve finále („In A Silence“) doputuje až k pärtovské jímavosti…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..