Od 1.prosince jsme se opět ocitli za dveřmi s další nadílkou moderní jazzové fúze! Frýdecko-místecké sexteto BEHIND THE DOOR vydalo vlastními silami nové, v pořadí čtvrté autorské album s výkřikem v titulu „Ra!“. Ostatně už jsme vás na tuto událost upozornili s náležitým předstihem. Ano, ona to událost doopravdy je!
Již to předchozí album „Proti proudu“ z roku 2016 jsem ocenil vysoko (93%‘!). Nová kolekce osmi skladeb představuje další výlety ke svěžímu, kvalitnímu, samoúčelně nekomplikovanému, přesto nápaditě prokomponovanému, tudíž srozumitelnému současnému jazzu sycenému rockem, funkem a klasickou hudbou. Saxofonista Ondřej Klimek, flétnista Ladislav Muroň, kytarista Radim Přidal, pianista a klávesák Ondřej Valenta, baskytarista Lukáš Čunta a bubeník (perkusista) Matěj Drabina znovu vyprávějí neotřelé instrumentální příběhy. A navíc ve vynikající zvukové kvalitě a v artovém obalu, který vytvořil Martin Kaiser…
Přes 52 minut stopáže ani na okamžik nenudí, posluchače udržuje v těšení, co přijde; a těch změn, aranžérských a instrumentálních fines je tam spousta v každé skladbě! Hutný i krystalicky čistý zvuk, práce s dynamikou a strukturou, výrazově účinný kontrast mezi akustickými a elektrickými nástroji, výrazné melodické motivy, výtečná sóla nepohlcující sebe sama, to vše prostupuje celou deskou…
Každá skladba svou nápaditostí obstojí. Z úvodní „Kato City“ vane čerstvý jazz-rockový vítr, nesoucí s sebou zároveň svěží klavírní sólo. „Little Jingle (For Little Justine)“ se ježí výraznými funky riffy, poté zvítězí groovy s varhanní jíškou a saxofonovým sólem. „Rebecca´s Mood“ s antré el.piana, jemnou rytmikou, oblou melodií a sóly křehké flétny a saxu představuje kapelu ve vzkypělé lyrické poloze. V „Close to Clouds“ se promítá zprvu vliv ECM, včetně poetického sóla flétny, ale se zhutnělou rytmikou přijdou hardbopové a dokonce art-rockové fráze, aniž by se ale ztratila hustá barevnost. „Patem“ je narockovělá, s flétnou, tekoucí po kytarovém podloží, se sóly piana a saxu. Osmiminutovka „4Play“ je zprvu ponorná, meditativní, s výrazným melodickým tématem; pak se ale bezmála nu-jazzově rozproudí a prokvete téměř psychedelickými barvami. Závěrečná skladba „Den beze slov“ je třaskavým koktejlem jazz-rocku, šťavnatých groovů, rozverného a propletého frázování, minimalismu a rockového tahu na posluchačovy uši…
