Muzikanti mezi kruhy ptáků, skřípajícími hřídelemi a podvádějícími lidmi
PETR VRBA: Triche!

Muzikanti mezi kruhy ptáků, skřípajícími hřídelemi a podvádějícími lidmi

PETR VRBA: Triche!
zvuk
100
obal
100
hudba
100
100

Volná improvizace se sice vyhýbá klišé tím, že nepracuje s idiomy, ale samotné zvukové dílo může být jen slepým východiskem z neumětelství či výsledkem tvůrčí sterility. Ovšem tohle se v žádném případě netýká hudebních aktivit trumpetisty a elektronika PETRA VRBY. Ostatně jsem tady o něm psal v minulosti hojně, takže jsem svoje tvrzení již dostatečně podpořil argumenty. Domníval jsem se, že onu beztak již vysoko postavenou laťku už překročit nemůže. Ovšem to neplatí pro album „Triche!“, jež natočil v triu s MATTHIASEM MÜLLEREM a ÉRICEM NORMANDEM; jeden jako druhý rozhodně nepodváděl, jak naznačuje titul, aby mne ta nahrávka doslova očarovala! Vyšla 12.prosince na kanadské značce Tour de Bras (konkrétně z městečka Rimouski v provincii Quebec, kde mimochodem žije a působí Normand).

Tohle trio je důkazem kongeniální spolupráce muzikantů, kteří se poslouchají, rozumí si, navzájem se ovlivňují, inspirují, a nikdo se nedere dopředu na úkor ostatních. Elektronika tu není užita samoúčelně, ani jako berlička, náramně se snoubí s basovou hmotou (ano, doslova hmotou) a akustickými dechovými nástroji. Matthias Müller je německý trombonista a uznávaný improvizátor, který se jako lídr a sideman podílel dosud na čtyřicítce alb. Je členem ansámblů Splitter Orchester a German-French Jazzensemble, v jeho portfoliu spoluhráčů jsou třeba John Edwards, Mark Sanders, George Lewis, Johannes Bauer, Jeb Bishop, John Butcher, Nate Wooley, Clayton Thomas a Axel Dörner. Éric Normand (elektrická basa) patří k pozoruhodným osobnostem kanadského improvisingu; v nevelkém městečku Rimouski založil Velkou regionální skupinu pro svobodnou improvizaci (GGRIL), jež navzdory regionálnímu statusu spolupracovala s takovými osobnostmi, jako jsou Evan Parker, John Butcher, Xavier Charles, Robert Marcel Lepage, Ingrid Laubrock či Issiah Ceccarelli. Je co-leaderem bandu Brülez les Meubles, často také hraje v duu s Jimem Denleym, Magdou Mayas a Martinem Tetreaultem. Vloni na podzim měl přijet na pražský festival Alternativa se zbrusu novým souborem – Krapo Quartet, v jehož sestavě najdeme čtvrttónového trumpetistu Franze Hautzingera. Koronavirus to bohužel nedovolil. Společně s naším Petrem Vrbou se sešli 7.června 2019 ve vídeňském studiu Christopha Amanna, aby natočili tohle podivuhodné album…

Dvaapadesátiminutové album obsahuje desítku skladeb, jednu vzrušivější než druhou. Stěžejními jsou tu různé podoby Kruhu ptáků a Otáčející se hřídele. Chápu to jako střet Přírody a Industriálu, kontrast mezi přirozeným a umělým, snad i mezi životem a smrtí. Dalším obsahem je schopnost člověka klamat, šidit, podvádět. Tomu odpovídá i hudební, respektive zvukové uchopení. V případě hřídele („L´arbre qui pivote“, „Hřídel, která se otáčí“ a „Die Schwenkwelle“) mají navrch prvky noise/industrialu a drsné elektroakustiky; v pasážích evokujících musique concréte má posluchač pak dojem, že hřídel mele z posledního. Tuto industriální polohu dokresluje vzedmutá i řinčivě rytmizovaná „Vienna Walks“. Nepěkná lidská činnost („Betrügen“, „Tricher“, „Podvádět“) se pohybuje od křehkosti a niternosti, kdy je trubka zastřená, chvějivá, a trombón dronový, přes tristní dechy až po zvukovou vypjatost hutné elektroniky. Ptačí trojice skladeb „Kruh ptáků“, „Der Kreis der Vögel“ a „Le cercle des oiseaux“ sice nepostrádá také brunátný zvuk, ale stejně výrazně je naplněna křehkostí, meditativností, ponorem do materie, duchovním vhledem a mysteriózností. Přiznám se, že mi při nich běhal mráz po zádech…

Zde jsou tři ukázky, z toho dva kruhy ptáků. Posuďte sami: