To se dali do kupy OSKAR SCHÖNNING a The CALLE STENMAN QUINTET, aby propojili jazz se stylem Americana, navíc přimíchali švédskou tradiční hudbu v podobě hostující folkové zpěvačky a houslistky Sary Parkman, a ještě se posměšně vyjádřili k prezidenstským volbám ve Spojených státech. Vzniklo tak album „America, Oh America“, jež vyšlo jako vinyl (LP) a v digitální formě na labelu Hail Melvin! Records a je v globální distribuci The Orchard a Aloaded.
Autorství dvanácti skladeb je rozděleno rovnoměrně mezi Schönninga a Stenmana. Výtečný hráč na dobro Oskar Schönning, jenž na albu hraje též na banjo, mandolínu, foukací harmoniku i akordeon, patří od autorského debutu v roce 2004 mezi nejvýraznější představitele romantických tendencí v moderním jazzu, především pak skrze countryovou hudbu. Trumpetista Calle Stenman, který se ale nerozpakuje zahrát i na tubu, je čtenářům Jazzportu již znám díky recenzi výtečného loňského alba jeho kvinteta „Mr.Sands Is In the Dressing Room“. Složení jeho souboru zůstalo beze změny: Martin Wirén (tenorsax, klarinet), Anton Dromberg (piano, el.klávesy), Arnid Jullander (kontrabas) a Filip Olofsson (bicí, perkuse, kazoo). Sara Parkman mísí ranou křesťanskou hudbu se švédským folklórem, jako je tomu nejvýrazněji na jejím loňském, v pořadí třetím sólovém albu „Vesper“, jež bylo nominováno na švédskou Grammy.
Název alba je ironický, stejně tak titulní skladba a píseň „President“, ve které Parkman dokonce zpívá, a to ve švédštině posměšný text, týkající se nejmenovaného kandidáta na prezidenta v letošních amerických volbách; ale vzhledem k projevené obavě z dalších čtyř let idiotství a špatné vlády lze usuzovat, o kom je řeč, respektive zpěv.
V titulním tracku, který album otevírá, aktéři promíchali tradiční hudbu s country a neworleánským jazzem. Jinde se s snoubí lidové blues s tradičním jazzem („Stoneman Blues“), nechybí west-coast („Forgive Me For Being Such A Simple Man“), ani hard bop („Two Cities, Two Airports“), který dostane i řízný country-rockový tah („Honky Tonk“). Dramaticky vystavěná, tudíž naléhavě působící skladba „Big Boys“ je příležitostí pro šťavnaté klarinetové sólo. Podobně ostrohranný je „Parade Day“ s kontrabasovým antré s sólovým dobrem. V miniatuře „Strategies Part I.“ se dostává do střetu cirkulující saxofon s melodickou trubkou. Hrubozranný countryový šraml s nemilosrdnými dechy a do ironie stylizovaným zpěvem ve švédštině činí z písně „President“ odrhovačku, která vám ale přiroste k srdci. Protipólem jsou pak lyrické skladby: „And There I Stood“ čerpá ze spirituálového výraziva a úžasně graduje, „Pink Fish“ je líně se převalující balada. Samozřejmě nejvýraznějšími sólisty jsou oba lídři, ale blýsknou se i všichni členové Stenmanova kvinteta. Nahrávka je to proto svěží, s jedinečnou atmosférou a překvapivě fungující fúzí všeho možného i nemožného…
