Nedávno vyšlo na Slovensku pozoruhodné debutové album souboru GYPSY JAZZ SK, který sestavil jako jeden ze svých dalších multižánrových projektů slovenský houslista a skladatel JÁN BERKY MRENICA jr., syn stejnojmenného legendárního muzikanta, jenž založil skupinu Diabolské husle. Eponymní album, který si soubor vydal vlastním nákladem, skrývá svéráznou fúzi slovenského, potažmo romského folklóru, world music a jazzu, ovlivněného swingem Djanga Reinhardta. A to v osmi skladbách a písních autorských i převzatých…
Ján Berky Mrenica jr. je všestranným hudebníkem. Doprovází operní hvězdy, hraje ve filmových melodiích, spolupracoval na vydání knihy o nejznámějších romských písních. Je znám také svým filantropickým cítěním; kupříkladu podporuje talentované děti ze sociálního či jinak znevýhodněného prostředí. V roce 2017 vystoupil na festivalu OpenJazzFest v Zelené vodě u Nového Mesta nad Váhom s kytaristou Stochelem Rosenbergem ze slovutného Rosenberg Trio. V jeho nové kapele Gypsy Jazz SK s ním hrají dva skvělí kytaristé, Michal Bugala a Marco Pillo, který ovládá navíc cimbál a zpívá; sestavu doplňuje kontrabasista Janczi Rigo, v jedné skladbě hostuje s flétnou Jiří Stivín.
„První album souboru Gypsy Jazz SK vzniklo absolutní náhodou během pandemie Covidu-19,“ osvětluje genezi vzniku nahrávky lídr Mrenica jr. „Koncert pro Slovenský institut ve Varšavě vysílaný přes sociální sítě, bez jediného diváka, byl velmi neobvyklý a velmi emocionálně zapamatovatelný. Po informaci, že se to nahrálo a dostaneme to domů, jsme se rozhodli, že tuto situaci už nemusíme zažít. A tak jsme se rozhodli zkusit to zpřístupnit lidem. Album je bez jediného zásahu – je takový jak to šlo ven. Jednu písničku jsme si půjčili z období před karanténou (Petit Fleur), kde hraje náš přítel a host našeho podzimního turné Jirka Stivín. Album je složené ze skladeb našeho koncertního programu.“
Zmíněná skladba „Petit Fleur“ je slavný kus jazzového klasika Sydneyho Becheta; tady ale nezní sopránový saxofon, jak by se dalo čekat, ale Stivínova příčná flétna. Bezmála třiačtyřicetiminutové album ale otevírá jiná pecka, a to ze zcela jiné doby a oblasti – „Aniversary Song“ kapelníka a skladatele dechové a pochodové hudby Iosifa Ivanovici ze srbského Banátu z 19.století. Kapela se tady náramně vyřádila, bryskní swing střídá rozhoupaný valčíček, proměnlivá dynamika a výrazivo jdou ruku v ruce s jazzovým variováním, což oživuje již tolik vlezle profláklou melodii. Následuje „Av Pale“, romská píseň, patřičně syrovým hlasem zpívaná jejím autorem Marcem Pillo, se sólem elektrifikované kytary. A je tu další miliónkrát ohraná melodie, „Večery pod Moskvou“, kterou Mrenica velmi variabilně upravil do „Russion Melody“; nechybí tu dumka ani swing.
Taktéž v „Irish Dance“ dokázal uchopit irský jig i baladu, zní folklór i folk, včetně kytarového sóla. Zcela jedinečným způsobem se slovenští Romové zmocnili mexického standardu „Bésame Mucho“; z plačtivého romského zpěvu to kapela dotáhne až k dramatické intenzitě emocí. Podobně unikátním stylem se chopili skladby „Nardis“ Milese Davise (z jeho modálního období na konci padesátých let), kde arabské názvuky s vokálem střídá intenzivní jazzový proud s hutnými sóly houslí, za což by se nemusel stydět ani Jean-Luc Ponty, a el.kytary s téměř jazz-rockovým tahem. Album uzavírá šťavnatý „Babik“ Djanga Reinhardta, s bopovými sazbami a zběsilou swingovou jízdou houslí a kytar.
Výtečné album!