CHANDA RULE

Na srpnovém festivalu Hevhetia JazzBus v Košicích vystoupila také americká zpěvačka CHANDA RULE. Tato gospelem a soulem odkojená žena s duší Niny Simone je doma nejen v kolébce jazzu, ale též v Evropě. Proto ji doprovázela rakousko-britsko-česká formace Sweet Emma Band, v níž exceloval náš hammonďák Jan Kořínek. Více se dočtete v první části reportu. Nyní přišel čas na rozhovor…

Jste také spisovatelka a vypravěčka. Co si máme představit pod pojmem „vypravěčka“? Veřejně vyprávíte příběhy, legendy?

Miluju staré příběhy a legendy! Příběhy, které sdílím, jsou jimi inspirovány, a také je ráda je přepisuju a formuju do moderního kontextu.

Píšete vášnivě už od malička. Jaké jste měla dětství?

Ano, zpívám a píšu už od dětství a vždy mě inspirovalo to, co je kolem mě. Když jsem byla mladší, psala jsem básně o čemkoli … od květin, přes jídlo, až po moje pohrdání domácími pracemi. Vyrůstala jsem na předměstí mimo Chicago v době, kdy bylo bezpečné prozkoumávat sousedství a bloudit ulicemi a poli až do soumraku.

Takže se ty básně posléze s přibývajícím věkem měnily přirozeně v písně? A nebo je to zcela oddělený svět?

Je to pro mě trochu oddělené. A vlastně básně, které jsem psala jako dítě, jsou spíše písněmi. Většina mých pozdějších básní, nebo to, co nyní považuji za svou poezii, není tak zpěvných!

Píšete též kázání s příběhy. Co je jejich hlavním tématem? A zhudebňujete některá?

Mým hlavním tématem doposud bylo budování lidské komunity skrze sebeuvědomování navzdory odlišnosti. Ó, ano, jde o hudbu! Moje kázání jsou písněmi a písně kázáními. Doprovázejí mne jazzoví hudebníci, improvizuju a posluchače vždy zapojuju do zpěvu, volám po reakci.

CHANDA RULE

Takže svými zhudebněnými kázáními stmelujete komunitu a zároveň i léčíte, jak na svých webových stránkách uvádíte?

Ano, ráda rozezpívávám svoje publikum. Kdekoli. Když lidé zpívají společně, dochází k magii. Dýchají spolu. Těla se synchronizují. Lidé, kteří by se obvykle navzájem neuznávali, se na sebe usmívají. Zpěv trvá i po koncertu a cizí lidé se stávají partnery… i když jen na chvíli. Je to prostor, kde zpěvem cvičíme schopnost navzájem se slyšet a vidět, a tání této hranice může být velmi léčivé.

Na vašem albu „Tribute to Nina Simone“ spolupracoval také Donny McCaslin. Jak se vám s ním pracovalo?

Donny se k nám při natáčení s chutí připojil. Bylo to pro mne potěšení a čest!

Dá se říci, že Nina Simone je váš vzor?

Jsem ovlivněna mnohým, ale zamilovala jsem se do jejího hlasu a jejího životního příběhu ve svých dvaceti. Věříte mi, že jsem Ninu slyšela poprvé prostřednictvím reklamy Levi´s? Nejvíce vlivů ale přišlo z církevní a gospelové hudby, stejně jako z R&B a soulu sedmdesátých let. Tuhle hudbu mi doma pouštěl táta.

Jak se stalo, že Američanka zpívá s evropskou kapelou?

Setkání se Sweet Emma Band bylo tak kouzelné, že je to něco, co jsem si nikdy nemohla naplánovat. Už spolu nějaký čas hráli a představil mi je můj přítel a manažer.

A proč její název Sweet Emma Band? Evokuje mi to New Orleans…

Emma Barrett, známá také jako Sweet Emma, byla klavíristkou a zpěvačkou z New Orleans. Takže ano!

A jak jste se dostali na Hevhetia JazzBus?

Nejsem si jistá – ale … myslím, že jsme tam vystupovali prostřednictvím kontaktů bubeníka Dusana Novakova (srbský jazzman – pozn.JH). Pracovali jsme spolu na mém CD „Sapphire Dreams“. Další úžasný projekt! Podílel se na něm taky Kirk Lightsey (legendární americký pianista, který hrál třeba s Cliffordem Jordanem, Dexterem Gordonem, Chatem Bakerem – pozn.JH).

Rád bych vyzdvihl instrumentální výkon varhaníka Jana Kořínka. Jeho Hammondovy varhany doslova zpívají. Krásně harmonizují s vaším zpěvem. Mám správný pocit, že by tento hráč mohl uspět i ve Spojených státech?

Ano, Jan je úžasný. Jsem si jistá, že by byl úspěšný kdekoli, protože je nadmíru oduševnělý, hudebně vyzrálý a skvělý člověk. Když s ním zpívám, cítím se jako doma, v kostele a s rodinou.

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..