Prsty Johna Armana na šťavnatém lupu
John Arman: Fingerstylin´

Prsty Johna Armana na šťavnatém lupu

John Arman: Fingerstylin´
zvuk
100
obal
80
hudba
90
90

Po triu Prim  vydal na rakouském labelu Alessa Records nové album také kytarista JOHN ARMAN. Vyšlo 15.června a zove se přiléhavě
Fingerstylin´“…

John Arman se narodil 6.května 1986 v Innsbrucku, nyní žije ve Vídni. Absolvoval studia u mistrovských kytaristů Pata Martino a Davea Strykera, hrál s Richiem Beirachem, Vincentem Herringem, Jeremym Peltem, Harrym Sokalem a dalšími slovutnými muzikanty. Před čtyřmi lety se svým Organ Triem natočil eponymní debutové album. Estetika jeho druhého alba „Fingerstylin´“, v sestavě rozšířené na kvinteto, vychází z úchvatného výraziva legendární desky „Idle Moments“ z roku 1964, kde s kytaristou Grantem Greenem hrají vibrafonista Bobby Hutcherson a tenorsaxofonista Joe Henderson. Jde o výsostný modální jazz té nejryzejší čistoty, jemuž se Arman se svými spoluhráči snažil přiblížit. Těmi jsou německý velikán saxu Johannes Enders (jistě netřeba představovat, hrál snad s každým, kdo v jazzu něco v současnosti znamená), vibrafonista Flip Phillip (se zkušenostmi i z klasické hudby), nesmírně zkušený hráč na Hammondovy varhany Renato Chicco (Lou Donaldson, Woody Shaw, Freddie Hubbard, Clark Terry, Gary Burton, Jerry Bergonzi…) a neméně ostřílený bubeník Christian Salfellner (Vienna Art Orchestra, Ingrid Jensen, Ed Partyka), tedy výkvět rakouského jazzu.

Více než dvaapadesátiminutové album s osmi skladbami je především svěžím proudem nekomplikovaného, šťavnatého jazzu a´la Blue Note poloviny 60.let. Tedy modálního jazzu, který k původním davisovským barvám přidal díky rolím kytary (eventálně ještě hammondek) vzrušující groovy. Arman se ve svých kompozicích nechal záměrně inspirovat jazzovými standardy a určujícími skladbami tohoto období…

Hned úvodní „Tiny Leaps“ je založena na Coltraneově majstrštyku „Giant Steps“. Již tady si povšimněte dalšího výrazného rysu celého alba – sóla jsou plnokrevná, doslova proudí, a udržují si čerstvost, dynamiku a napětí, neboť nejsou zbytečně protahována. Mezi ně kvinteto navíc vkládá říznější rytmické fráze, jež v posluchači vyvolávají ještě intenzivnější očekávání věcí příštích; jednoduché, ale nesmírně účinné. Následující melodická libůstka „Bright Shiny Beats“ je postavena na standardu (původně muzikálovém čísle) „Baubles, Bangles and Beads“, a ten využívá tématu z Borodinova „Smyčcového kvartetu č.2 D dur“. Výrazně vykroužená melodie v kontrastu s pulsujícími rytmickými frázemi, rozvíjená sice v pohodových, ale plnokrevných sólech především kytary, zdobí „Double Moon“. Téměř devítiminutový skvost „So That“ s typicky chytlavým rytmem a sazbami jasně napovídá, kde se nechal Arman inspirovat. Vedle tepu bicích a chorusů kytary a tenora si vychutnejte přímo božskýýý vibrafon! Titulní „Fingerstylin´“ tvoří bopové sazby, v nichž se již rodí groovy, a to díky hammondkám; navíc tato skladba jasně upozorňuje na to, že opravdoví jazzoví kytaristé, jak se vyjádřil kdysi Grant Green, hrají prsty… A je tu další osmitisícový vrchol – „The Lamp Is Low“. Co dokázalo Armanovo kvinteto udělat s bezmála popově líbivou melodií, to je obdivuhodné! Kytara hraje husté předivo, rytmika je zprvu načichlá latinou, ale pak už muzikanti swingují jako o život. Sóla sax, varhany, kytara… šťáva, šťáva, šťáva. A ve finále úryvek z Divotvorného hrnce („S čertem si hrát“); to mám pod kůží, táta mi to jako malému klukovi zpíval každé ráno při vstávání… Po mile melodické skladbě „Tenderly“, byť se šramlovým rytmem, album vrcholí straight-ahead jízdou na groovových základech „The Swag Bag“ (Taška na lup, haha). Joj, to je paráááda!

John Arman - The Swag Bag