V boskovickém Prostoru proběhlo 11.července další (již páté) klání lokálních a přespolních mistrů ve slam poetry – Slam Ppetrx X Slam Poetry Exhibice X Boskovice vol. 5. Akce se uskutečnila díky platformám Prostor a Slam poetry CZ. „Slam poetry je perfomativní žánr poezie: slova – mikrofon – vlastní tělo. Živý přednes připravených či improvizovaných autorských textů s prvky stand-upu, divadla, rapu nebo třeba kázání. Vtip, emoce, hejt, cokoliv,“ připojil organizátor Oldřich Brzobohatý z Prostoru. Jde zároveň o klání, souboj interpretů, a vítězovi rozhoduje porota složená z diváků. Slam poetry je fenomén, který vznikl ve Spojených státech již v roce 1984, v našich českých, moravských a potažmo slovenských luzích a hájích se objevil v roce 2003…
Než došlo k exhibici, odpoledne se uskutečnil bezplatný literární workshop „Autopsaní & Performance“. Čili jak pracovat se slovy pomocí těla, jak propojit metafory se smysly, pocity s obrazy a slova s představami? Dílnu vedla Dani Citráková, původem košická poetka experimentující se slovy, nyní žijící v Brně. Věnuje se především vizuální poezii a jejímu performativnímu ztvárnění. Mimochodem také s hudbou; připravuje album zhudebněných verzí jejích navýsost experimentálních textů „Bäsňë“…
Boskovická exhibice přivedla na pódium dvě slamerky a tři slamery. Až na jednu výjimku vystoupili pod svými pseudonymy, což je ve slam poetry běžné. Moderátorka (alias travel guide) večera Kamila Kamila (vlastním jménem Kamila Hrnčířová, boskovická divadelnice a zpěvačka), rozdala sedmi dobrovolníkům z řad publika bodovací čísla (netradičně od 7 do 14, tedy ty „zásadité“), a učinila z nich tak porotce. Soutěžní exhibice měla dvě kola, v tom druhém se složení poroty změnilo. Vystupující si vylosovali pořadí, v jakém se publiku představí; ovšem ve druhém kole pak nastoupí v opačném pořadí.
Dění zahájil Siegfried, master of bizzare z Lokte nad Ohří. Vlastním jménem Vítězslav Adamec, památkář, městský zastupitel, houslista (v symfonickém orchestru a také ve výtečné prog-metalové kapele End Of Scream). Jeho text byl sice experimentální, ale spíše spadal pod kategorii autorské čtení; ale líbilo se mi to. Po něm nastoupil Michal Kubala (povoláním kovář, finalista MČR ve slam poetry v roce 2013) s čirou improvizací na téma z publika luštěniny. Zábavné, místy probleskly hlubší myšlenky. Poté se představil local master of life improvisation and everyday bizzare Gianni B, tedy svérázný jazykový estetik, divadelník a běžec Jan Bařinka z Boskovic. Už když pouze čte, je to slam. Pak přišel čas slamerek. Čas půvabných dívek s vražednými ústy. Lumi, experimental women power ze Slovácka, mistryně Femislamu 2020, oslnila svojí kvazi-folklórní expresivitou. Střídala něžné polohy s drsnými, povznášela lyriku, vzápětí ji shodila a zadupala. Moc se mi líbila. Její texty jsou prožité až do morku kostí. První kolo zakončila Thea (Sedmidubská) z Poděbrad, drobná dívčina, ale brutálně třaskavá, finalistka MČR ve slam poetry 2019. V jejích maskulinních a mnohdy explicitně vyhrocených textech se střetávají touhy, zmary, zklamání, sex, životní nihilismus, dekadence, vzdor, sebedestrukce, občanské postoje, odpor k politice, potažmo k politikům. Až na dřeň. Bez servítků…
Ve druhém kole Thea svůj výkon zopakovala. Stačilo jí k tomu už jen číst, recitovat. Ovšem ke konci za improvizované pomoci Gianniho B. Teatrální, milé i naléhavé. A tím bezprostředně navázala na předchozí vystoupení a umocnila jej tak, takže se to bodově zákonitě muselo promítnout. Nakonec totiž v celém klání zvítězila. Zaslouženě…
Ostatní slameři předvedli ještě lepší výkony, než v prvním kole, ale na vítězství to nestačilo. Na druhém místě nakonec skončila Lumi, na třetím pak Michal Kubala. Ten opět improvizoval, a to na téma workout, k němuž přibyl ještě vodojem. Obsadil třetí příčku. Femislamerky tak zvítězily na celé čáře…
A povzdychnutí Lumi, že už je jen na chuť, ne na hlad, tak to mi bude znít v hlavě ještě dlouho…
(foto: Kamil Vočko Altrichter)