V neděli 29.března zemřel po dlouhé, těžké nemoci ve věku 86 let jeden z nejvýznamnějších skladatelů posledních šesti dekád – KRZYSZTOF PENDERECKI. Když píšu tyto řádky, vyšly již desítky nekrologů, jež v různé šíři omílají jeho profesní životopis. Nic proti tomu, ale není v tom nic, co by vonělo člověčinou, prožitky, potem…

První moje setkání s hudebním géniem bylo v roce 1977, v mých osmnácti, když mi prodavačka v Polském informačním a kulturním středisku na rohu Jindřišské ulice a Václavského náměstí v Praze nabídla dvojalbum „našeho nejlepšího skladatele“. A protože zrovna bylo méně jazzových a rockových novinek než obvykle (chodil jsem tam každé tři týdny), vzal jsem zavděk starším titulem (už z roku 1972) „Jutrznia-Utrenja“ s dvěma liturgickými kompozicemi – „Zlozenie Chrystusa do grobu“ a Zmartwychwstanie“. Bylo to pro učiněné zjevení…

Penderecki – Kosmogonia

Penderecki – Kosmogonia

V roce 1997 se v Praze konala obří výstava o Rudolfu II. V domě U Kamenného zvonu byla umístěna část, věnovaná alchymistům. Šlo se shora dolů, až návštěvník skončil v tmavém sklepení, v jehož nejzazším koutě svítil kámen mudrců. A zněla tam neskutečně mysteriózní hudba. Stál jsem tam jako omámený. Když jsem se vzpamatoval z prvotního pohlcení, hledal jsem, odkud se ta hudba line. Měl jsem štěstí; našel jsem magnetofon a u něj kazetu popsanou dvěma slovy: Penderecki – Kosmogonia. Marně jsem to sháněl po všech čertech. Dokud si moje žena v roce 2012 nevypůčila z hudebního oddělení královéhradecké knihovny původní LP s touto skladbou, vydanou v Polsku v roce 1971 (a kde byly ještě další Pendereckého majstrštyky: „Dimensions Of Time And Silence“ a „De Natura Sonoris II.“), a nenechala mi ji v jedné prodejně hudebnin přehrát na CD jako dar k mým 53 narozeninám. Jeden z nejkrásnějších darů, jaký jsem kdy dostal…

Někdy v létě 2008 jsem v kině zhlédl film „Katyň“. Andrzej Wajda nepochybně natočil lepší filmy, ale působivost snímku přesto zasahoval všechny smysly. A to díky hudbě, neboť tam zněly fragmenty z Pendereckého děl, včetně „Polského rekviem“. Nikoli náhodou. Toto dílo je projevem vzdoru obyčejných Poláků proti komunistické totalitě; Penderecki ji zkomponoval v roce 1980 na objednávku odborového hnutí Solidarita u příležitosti odhalení památníku obětem protivládních demonstrací v Gdaňsku (1970). Tak vznikla „Lacrimosa“, kterou později rozšířil na rozměrné Polské rekviem…

Don Cherry & Krzysztof Penderecki - Actions

Don Cherry & Krzysztof Penderecki – Actions

Také zapřísáhlý jazzofil by měl při vyslovení jména Penderecki zpozornět! V roce 2001 vyšla na CD reedice legendárního alba, jež skladatel a dirigent natočil v roce 1971 živě s free-jazzovým trumpetistou Donem Cherrym. Jeho titul tvoří jedno jediné slovo, zato příznačné – „Actions“. Penderecki na něm diriguje orchestr, který byl složen ad hoc z těch nejlepších jazzových avantgardistů, a dostal název The New Eternal Rhythm Orchestra; figuruje zde třeba Han Bennink, Peter Brötzmann, Willem Breuker, Gerd Dudek, Albert Mangelsdorff, Paul Rutherford, Tomasz Stańko, Kenny Wheeler či Manfred Schoof. A samozřejmě již zmíněný Don Cherry, jehož kompozice „Humus – The Life Exploring Force“ zde zaplňuje dokonce polovinu stopáže. Penderecki je zastoupen skladbou „Actions For Free Jazz Orchestra“…

Pro mne Penderecki bude žít nadále z nahrávek. Ze skladatelů vážné hudby je po jeho krajanovi Lutoslawském v mojí sbírce hudebních nosičů zastoupen nejhojněji…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..