Geniální Fanfán Tulipán
FANFÁN TULIPÁN: Genius noci
zvuk95%
obal, booklet95%
hudba95%
95%Průměrné skóre

Vyčerpávající informace o novém albu pražské kapely FANFÁN TULIPÁN s vtipným titulem „Genius noci“, jež vyšlo ve spolupráci s vydavatelstvím Radioservis, jsme přinesli již téměř před měsícem, ovšem byla by to škoda se do nahrávky neponořit hlouběji. Stojí totiž za to!

Vedle dvou písní, které mají svébytnou tvář a přesahují hranice jazzu, aniž by jakkoli zpopovatěly, najdeme na ploše 47 minut také šest jedinečných instrumentálek, v nichž se mísí cool-jazz, jazz-rocková fúze a soudobá komorní hudba s odkazy k minimalismu. Navíc barevná škála výraziva je neobyčejně bohatá. Může za to nástrojový arzenál, samozřejmě um instrumentalistů a v neposlední řadě kompoziční i aranžérská fantazie Elišky Vidomus. Ta zde zpívá (s opravdovou šansonovou silou!) a hraje na melodiku (zn.Hammond) a estonskou citeru kannel, což není rozhodně v jazzu obvyklé. Nepřehlédnutelný je zvuk flétny Štěpána Zbytovského, který ale nepohrde ani basklarinetem. Vedle klavíristy Petra Svobody, basáka Pavla Husy a bubeníka Šimona Hajdovského je z trojice hostujících muzikantů nepřesléchnutelný vibrafonista Radek Doležal, neboť znamenitým způsobem hraje dokonce v pěti skladbách. Pro mne je jeho výkon důvodem, proč je novinka Fanfána Tulipána o level výše, než předchozí nahrávky! Ostatně to on způsobil vloni senzaci se svým kvartetem MalletQ

Album „Genius noci“ startují „Muži v oflajnu“ s ráznými sazbami ztučněnými tubou hostujícího Šimona Janáka z úderky Tygroo, jež vystřídá impresionismus piana a flétny. Je to hravé, je to husté. Když ve skladbě „Komnaty ozvěny“ vytryskne k parádnímu sólu vibrafon, přeju si, aby hrál do skonání věků. „Opuštěnej byt“ je chytrá a mysteriózně zabarvená píseň šansonového charakteru, výborně zazpívaná, s doprovodnou linkou citery, s vynikajícím textem básnířky Michaely Keroušové. „Předjaří“ má tu správnou, prosluněnou náladu, se všemi těmi vůněmi, které navozují vibrafon, flétna a melodika. Titulní „Genius noci“ je sycen jazz-rockovou fusion, s hutným rytmem, plnokrevným zpěvem Vidomus (je také autorkou výborného textu), s napětím „krajiny co připomíná vypuštěný balon…“. Hutný rytmus, plastický sound, proplétající instrumetální hlasy, strhující vibrafonové sólo, to vše tvoří následující „Větrolam“. Po „Cestovní horečce“ s výtečnými sóly flétny a melodiky přichází „Fjord“, opravdové vyvrcholení, nejdelší kompozice alba (10:40). Mysteriozní severská nálada je narušována zvuky téměř industriálního charakteru, ozve se basklarinet, posléze trubka hostujícícho Oskara Töröka, zvuk začne být mrazivý, díky trubce i pohjolovsky zašpiněný, houstnoucí, gradující. Török hraje svůj velký chorus! Nechybí samozřejmě ani ztišení, melancholie, jež střídá minimalisticky přímočarý proud, jenž žene k vyrcholení; pak už jen klavírní pokora…

Jestli tato skladba naznačuje, kam se bude Fanfán Tulipán v budoucnu ubírat, čekají nás, posluchače, náramné časy! Ať už budou kolem nás bůhvíjaké viry…

Další podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..