Lyricky zpěvný i drtivě expresivní Szymon Łukowski
Szymon Łukowski Quartet: Short Sketches
zvuk95%
obal95%
hudba95%
95%Průměrné skóre

Polský saxofonista a klarinetista Szymon Łukowski také na novém albu dokazuje nevyčerpatelnost hard-bopu, jak jsem konstatoval v recenzi předešlé nahrávky „Hourglass“. Tentokrát se ve studiu sešlo kvarteto, aby opět pro label Hevhetia natočilo novinku „Short “. A zde SZYMON ŁUKOWSKI QUARTET nejenže potvrdil kvality svého lídra, ale ve šťavnatosti eklektického jazzového stylu zašel ještě o kousek dál…až k opravdové lahůdce!

Szymon Łukowski se obklopil výtečnými instrumentalisty, u nichž se mládí pojí s hráčskou zkušeností a vyzrálostí. Łukowski tu střídá tenora, altku, sopránku a basklarinet, Adam Lemańczyk klavír, el.piano a syntezátor; rytmiku pak tvoří kontrabasista Wojtek Pulcyn a bubeník Sebastian Frankiewicz. Album, jež vyšlo 17.ledna, obsahuje sedm autorských kompozic; nejvíc jich je samozřejmě z pera lídra (4), ostatní členové kvarteta přispěli po jedné skladbě. Hard-bopové výrazivo je tu nesmírně plastické, barevné, plné energie, dynamiky, kongeniální souhry; balady získaly na neobyčejné hutnosti, svižnůstky na melodičnosti, aniž by ubylo eruptivnosti, třaskavosti, naléhavosti, místy až magmatické žhavosti…

Hned v úvodní skladbě „Stretto“ najde posluchač základní atributy Łukowského kvarteta; je to otvírák jaksepatří! Počáteční zpěvnost, životná sóla (zde piano, tenorsax a bicí), hutná rytmika, nabývání intenzity. Vzorná práce s proměnlivou dynamikou a um patřičné gradace zdobí více než devítiminutovou svižnůstku „Three Thruths“; právě ony tři výrazové změny v závěru osvěží navíc syntezátorové sólo, které ale nekopíruje nikoho a nic (a už vůbec ne Chicka Coreu a dřevný electro-jazz sedmdesátých let). Příkladem nebyčejně zahuštěné, a zároveň ponorné balady je „First Of April“; a sóla el.piana a basklarinetu jsou jednoduše neoposlouchatelná. Následující „Steps“ (mimochodem nejdelší track alba – 9:30) začíná dramatickým klavírem, následuje basklarinetový motiv drcený nelítostnou rytmikou s erupcemi bicích, elektrické zvuky a´la horor; pak se odvine řetěz parádních sólových chorusů (kontrabas, sopránsax, piano) zakončený ostrými, folklórně ochucenými frázemi. Skladbu „Sillage“ (9:11) věnoval Łukowski svojí ženě Monice; vzletně lyrická balada se po nadýchaném kontrabasovém sóle mění v postupně rozvášněnou expresi se sólovým tenorem a výbušnou rytmikou. Bubeníkova kompozice „Smarty“ se hrne vpřed na bezmála nu-jazzovém rytmickém podloží, zahuštěném navíc el.pianem; melodie je sycena folklórní řízností, v sólových partech excelují kontrabasista, klávesák se syntezátorem s varhanní příchutí a saxofonista s gradující altkou. Album vrcholí fúzí hard-bopu a jazz-rocku, ostrou jako břitva, jež se při vypjaté jízdě tenora přetaví v power-jazz nejvyšší kvality! Pianista pak nezůstane nijak pozadu; ten buduje sólo od zdánlivě řídkých úhozů až po žhoucí, nezadržitelně se řinoucí magma…

Jsou libo ukázky? Tak tedy.

Další podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..